Trvalý letní čas změní běhařům světlo. Kdo bude mít radost a kdo ne?

Zákaz střídání času by mohl skončit každoroční změnou hodin, ale běžci se na důsledcích vůbec neshodují. Zatímco někteří by přivítali délejší večery, jiní se bojí západěvaných rán.

Reforma času, kterou by měly v budoucnosti přinést legislativní návrhy podobné americkému Sunshine Protection Act, by znamenala zásadní změnu pro běžce po celé Česku. Místo tradičního posunování hodin dvakrát ročně by se na celoroční letní čas přešlo natrvalo. Zdá se to jako jednoduchá změna, ale pro běžeckou komunitu by měla výrazně jiné dopady – a právě řešení pro jednu skupinu může být problémem pro druhou.

Hlavní předností trvale nastaveného letního času je prodloužení světla večer. Běžci, kteří vyrážejí z práce v podvečer, by se mohli těšit na o hodinu delší soumrak a více času na běh za denního světla. To je bezpečnější, příjemnější a motivuje více lidí k tréninku. V měsících jako září či březen by tedy byli večerní běžci v přednosti – přesně v těch obdobích, kdy je jinak běhání v temnu značně nepříjemné.

Na druhé straně čeká zatemnění rána. Bez návratů na zimní čas by slunce v zimních měsících vycházelo výrazně později. Ranní běžci by se potýkali s dlouhodobou tmou zejména v listopadu až únoru, když by východ slunce padal na 7:30 nebo ještě později. Pro ty, kdo vyběhnou před 6:30 ráno, by to znamenalo několik měsíců tréninku v hustém temnu s postupně rostoucími bezpečnostními riziky. Počítačoví modelátoři vypočítávají, že ranní běžci by mohli přijít o 30 až 45 minut denního tréninkového světla v nejhorších měsících zimy.

Zajímavá je také otázka věku a životního stylu. Ranní běžci bývají často starší či zaměstnaní profesionálové s pevným harmonogramem – skupiny, které mají v běhání hluboce zakořeněné zvyky. Mladší běžci a amatéři se spíše přizpůsobují okolnostem a využívají volného času podle současných podmínek. Z psychologického hlediska je zavádění trvale nastaveného letního času podobné zahájení běžné debaty: kdo by měl vykročit první?

Některé státy a regiony se už rozhodly pro permanentní letní čas, jiné zůstávají věrny tradičnímu střídání. Česká republika prozatím nestanovila jasný směr, ačkoli evropské diskuse o této změně probíhají. Řešení tedy neexistuje, které by všem běžcům vyhovělo ideálně. Rozumné by bylo zvážit kompromis – třeba permanentní zimní čas, který by zachoval bezpečné rozednění v zimě, ale přišel by o délku večerního světla. Nebo by mohly být běžecké komunity informovány dopředu, aby měly čas na přizpůsobení tréninků a bezpečnostních opatření.

Zdroj: Runner's World

Rubrika: Zdraví & Fitness