Proč se závěry televizních seriálů tak často míjejí účinkem?

Proč se závěry televizních seriálů tak často míjejí účinkem?

Mnohé z nejoblíbenějších seriálů poslední doby mají jednu věc společnou: finálové série, které diváci nemilovali. Struktura současné televizní produkce naznačuje, že se situace v budoucnu pravděpodobně nezmění.

Seriály se v posledních dvou dekádách staly jedním z nejvýznamnějších kulturních fenoménů. Svými vypracovanými příběhy a komplexními postavami často konkurují filmům. Přesto máme těžkou tendenci zapomínat, že i ty nejúspěšnější a nejpopulárnější tituly často trpí jedním neduhem: nedokážou důstojně skončit. Od Game of Thrones přes How I Met Your Mother až po The Sopranos – seznamy seriálů s nepovedením finálových řad jsou dlouhé a bolestné. Diváci, kteří se vázali na postavy a příběhy několik let, byli často rozhořčeni tím, jak příběhy skončily.

Problém finální série není náhodný či ojedinělý jev. Má hlubší kořeny v samotné naturze televizního průmyslu a způsobu, jakým se seriály vyrábějí. Na rozdíl od filmu, který má jednoznačně danou délku a strukturu, je seriál bytostí živou a stále se měnící. Tvůrci zpravidla nevědí, jak dlouho budou mít na vyprávění své příběhy – to závisí na sledovanosti a rozhodnutích televizních sítí. Seriál může být náhle zrušen, nebo naopak prodloužen mimo původní plán. Tato nejistota činí dlouhodobé plánování závěrečného aktu mimořádně komplikovaným.

Při psaní scenáristů se tak snoubí dvě protichůdné síly. Na jedné straně existuje tlak na co nejdéle trvající seriál, protože delší seriály znamenají více příjmů z reklam a streamingových plateb. Na straně druhé je tu požadavek na kvalitní a smysluplný příběh, kterému sluší důstojný konec. Tvůrci se mnohdy rozhodnou pokračovat v seriálu i poté, co už vypověděli veškeré, co měli vypovědět. Tímto vyčerpáním tvůrčích sil pak trpí zvláště poslední série, která se často cítí unuděně a bez směru.

Dalším faktorem je fluktuace tvůrčího týmu během let produkce. Nejlepší scenáristé, producenti a režiséři jsou hledaní talenti, kteří mají obvykle řadu dalších projektů v přípravě. Když se některé z klíčových osobností rozhodnou jít pracovat jinam, může se kvalita seriálu výrazně změnit. A právě finální série bývá často místem, kde se tento odchod tvůrců jevuje nejmarkantnější.

Moderní věk streamingu přidal k problému novou dimenzi. Zatímco tradiční televizní sítě mohly různými způsoby manipulovat počtem dílů, streamovací služby se rozhodují obvykle najednou o délce celého seriálu. Tlak na to, aby se všechny ingredienty příběhu sešly v poslední sérii, se tím znásobil. Scenáristé čelí úkolu zauzlovat desítky vláken příběhu a satisfakcí ukončit příběhy desítek postav, což je prakticky nemožné provést všem na plnou spokojenost.

Kýženou lekcí by mělo být, že dobrý seriál si zaslouží dobrý konec. Někdy by bylo lepší skončit při větší slavě a s menším počtem série, než pokračovat až do vyčerpání. Avšak současná televizní ekonomika takovému přístupu příliš neprospívá. Pokud se nic nezmění, bude se cyklus opakovat: budou vznikat skvělé seriály s úžasnými prvními řadami a zklamáním na konci.

Zdroj: GQ

Rubrika: Zdraví & Fitness