Kouči běhů varují: Šetření sil v maratonu vás podělá. Jak skutečně dosáhnout svého cíle

Populární strategie šetření energie v prvních kilometry maratonu podle zkušených koučů spíše škodí než prospívá. Znáte čtyři osvědčené principy, které vám pomohou udržet tempo a běžet sebevědomě až do cíle.

Mnoho běžců se při přípravě na maraton řídí populární strategií, kterou lze nazvat „bankovnictvím energií". Jde o taktiku, kdy si atlét v prvních fází závodu záměrně šetří síly, aby měl dostatek rezervy na závěrečné kilometry. Ačkoli se tato metoda zdá logická, běžecí kouči se shodují na tom, že jde o klamný přístup, který vás ve skutečnosti může stát výsledek.

Proč „bankovnictví" v maratonu selhává

Problém tkví v biofyziologii vytrvalostního běhu. Když běžíte pomaleji, než je váš cílový tempo, netrénujete si telo na správné tempové zóně. Místo aby si organismus zvykal na požadovanou intenzitu, zbývá mu fakticky méně energie v momentě, kdy ji skutečně potřebujete. Navíc se zvyšuje riziko tzv. „biče" – stavu, kdy vám tělo před cílovou čárou jednoduše vypne. Zároveň strádáte psychickou motivaci, která je v závěrečných kilometry klíčová. Běžíte příliš pomalu a pak nemůžete zrychlit.

Strategie prvá: Realistické tempo z počátku

Místo šetření energie je lepší postupovat opačně. Od samého začátku běhněte tempem, které plánujete udržovat, nebo jen mírně pomaleji. To vám umožní naučit tělo pracovat v cílové zóně a postupně se adaptovat. Prvních 10-15 kilometrů puede běžet přibližně 15-20 vteřin na kilometer pomaleji, ale ne více. Tímto způsobem se tělo rozehřeje a psychicky se připraví na dlouhý závod. Věřte, že správné tempo je tím nejlepším tempem.

Strategie druhá: Chytré hospodaření s tekutinami a energií

Místo šetření fyzické energie se soustředěte na správné doplňování paliva během závodu. Konzumujte dostatečné množství sacharidů, pijte v pravidelných intervalech a nezapomínejte na elektrolyty. Mnoho běžců si myslí, že mají čas na jídlo i později, ale realita je taková, že čím déle čekáte, tím hůře váš trávicí systém funguje. Plánujte příjem živin dopředu podle své tréninku.

Strategie třetí: Mentální připravenost a rozlišování mezi bolestí a únavou

Nejdůležitější strategií je ovšem psychologická. Mnoho běžců si už kolem 30. kilometru myslí, že už nemohou pokračovat, ačkoli jejich tělo by zvládlo dalších pět kilometrů. Kouči doporučují mentální tréning, který vás naučí rozlišovat mezi skutečnou bolestí a běžnou únavou. Během tréninku si procvičujte pozitivní sebemluvení, představujte si cíl a pamatujte si, proč běžíte. V kritických chvílích vám to umožní pokračovat sebevědomě.

Maraton není pouze fyzickou zkouškou – je to komplexní prověrka vaší přípravy, disciplíny a mentální odolnosti. Zapomeňte na šetření a zaměřte se na inteligentní přístup k paceování, výživě a psychické tvrdosti. Ti běžci, kteří se drží tohoto přístupu, si nejčastěji doběhnou svůj čas bez zbytečného trápení.

Zdroj: Runner's World

Rubrika: Zdraví & Fitness