Jak jsem se stal fotbalovým fandou díky mistrovství světa v rodném městě

Zápas USA proti Austrálii v Seattlu pokazal autorovi, proč je Světový pohár nejpopulárnějším sportovním podnikem na planetě. Nápad sledovat utkání ve svém domácím městě se ukázal jako rozhodující moment, kdy zjistil, co je na světovém fotbale tak kouzelného.
Když se začalo hovořit o tom, že se Světový pohár bude hrát v Americe, netušil jsem, že se to stane inflexním bodem v mém vztahu ke sportu. Rozhodl jsem se, že si jeden zápas vezmu osobně – volil jsem utkání mezi USA a Austrálií v Seattlu, městě, kde jsem vyrůstal. Co se stalo poté, bylo něco, co bych určitě nečekal.
Když jsem se přiblížil ke stadionu, okamžitě jsem cítil energii, která zde cirkuluje. Desítky tisíc příznivců se tlačily kolem, některé v austrálských barvách, které věřily v nečekaný zázrak, ostatní v amerických dresech plných nadějí. To nebyla prostě kouče nebo gymnastika – toto bylo něco hlubšího. Řekl bych, že se jednalo o lidské spojení na tak fundamentální úrovni, že bylo skoro vidět.
Během zápasu jsem pochopit, proč se Světový pohár stal globální obsesí. Nejde jen o taktiku nebo dovednost hráčů, ačkoliv ty hrají svou roli. Jde o to, že se na stadionu sešly tisíce lidí, rozděleny do skupin podle barvydresů, ale sjednoceny společným účelem. Australští příznivci tradičně slavili cada gól pivními ohlasy zvanými „shoey" – pití z bot. Bylo to primitvní, bylo to neonormální, a přesto to bylo geniální. Tihle lidé nevěřili pouze v své mužstvo, věřili v něco více – věřili v možnost cuda.
Přiznávám, že jsem dříve fotbal trochu přehlížel. Zdál se mi jako sport pro zbytek světa, něco, co Američané jen částečně rozuměli. Ale zde, v Seattlu, s tímto davem kolem mě, jsem začal chápat obsesivní převahu fotbalu. Není to jen o 90 minutách akce na hřišti – je to o tom, co se odehrává na tribunách, v ulicích, v domovech po celém světě.
Co mě nejvíce udivilo, byla bezbariérová povaha této obsese. Běželi jsme sem s různorodou skupinou – mladí, staří, bohatí, chudí, cestovatelé a domácí fandové. A jakmile zápas začal, všechny tyto rozdíly zmizely. Všichni jsme byli stejně vnímaví na drama, na napětí, na možnost dějin vytvářených v reálném čase.
Opouštěl jsem stadion jako změněný muž. Už to není jen sport, kterého jsem ignore z distance. Teď chápu, že fotbal není jen hra – je to celebration lidství, jeho radostí, strachu a schopnosti spojit se s cizince skrze něco tak jednoduché jako házení míče do sítě. To je důvod, proč je Světový pohár nejpopulárnějším sportovním podnikem na Zemi.
Zdroj: GQ
Rubrika: Zdraví & Fitness