Bikarbona pro běžce: Zázračný doping či risiko pro želudek?

Bikarbonát sodný se řadí mezi oblíbené prostředky jak závodních běžců, tak rekreačních sportovců, kteří jej využívají k překonání únavy. Než si jej však vezmete na trať, měli byste poznat, jak funguje a jaká rizika skrývá.

Bikarbonát sodný se stal jedním z nejčastěji diskutovaných ergogenních prostředků v běžeckém světě. Závodní běžci a sportovní nadšenci jej používají v naději, že jim pomůže zvýšit výkon během náročného tréninku nebo těsně před důležitým závodem. Realita je však složitější – bikarboná je účinná, ale jen za podmínek, a především: ne každé tělo ji snese.

Jak funguje výkonnostní boost? Princip je založen na chemii našeho těla. Během intenzivního tréninku se v svalech hromadí laktát a vodíkové ionty, které způsobují pocit pálení a vedou k útlumu výkonu. Bikarbonát sodný funguje jako pufrační látka – zvyšuje pH v krvi a pomáhá neutralizovat tuto kyselost, což teoreticky umožňuje delší udržení vysoké intenzity zátěže. Vědecké studie skutečně potvrzují, že u některých sportovců dochází ke zlepšení výkonu, zejména při cvičení trvajícím 1 až 7 minut. Efekt se projevuje zrychlením běhu, možností udržet vyšší tempo a zmírnění subjektivního pocitu únavy.

Ale je tu háček – a poměrně velký. Bikarbonát má známé gastrointestinální vedlejší účinky. Při příjmu natali dochází k chemické reakci, která vede ke tvorbě oxidu uhličitého v žaludku. Výsledkem jsou často pocity nauzey, bolesti břicha, průjmu nebo vomitování. Pro běžce je to obzvlášť problematické, protože během běhu se problémy se žaludkem jen zhoršují. Mnoho závodníků tak žeje své negativní zkušenosti – když si bez testování vezmete bikarbonu na závod, riskujete si zmařit výkon právě nežádoucími gastrointestinálními příznaky namísto toho, aby vám pomohla.

Jak bezpečně testovat účinek? Pokud vás bikarboná zajímá, prvotním pravidlem je nikdy ji nepoužívat poprvé v den závodu. Postupujte metodicky: nejdříve si vyzkoušejte menší dávku (kolem 0,3 gramu na kilogram tělesné hmotnosti) během jednoho z vašich běžných tréninků. Pozorujte, jak se cítíte. Větší dávky se užívají 60 až 90 minut před intenzivní zátěží, ideálně s potravinami či nápoji, které mohou zmírnit žaludeční potíže. Ke zmírnění nežádoucích účinků někdy pomáhá i postupný příjem v malých dávkách místo jedné velké porce.

Individuální odpověď je klíčová. Důležité je si uvědomit, že na bikarbonát reagují různí běžci odlišně. Zatímco někdo zaznamenává znatelné zlepšení, jiný se potýká jen s fyzickým nepohodlím. Také věk, tréninková úroveň a citlivost trávicího systému hrají roli. Profesionální sportovci běžně vyzkoušení s bikarbonátem za kontrolovaných podmínek provádějí, aby zjistili, zda jim přináší přínosný efekt. Pro běžce tréninková je rozumnější si nejdříve ověřit, zda bikarboná tolerance jejich žaludku odpovídá.

Bikarbonát sodný tedy není univerzálním řešením pro každého běžce. Pokud plánujete experiment, začněte opatrně, testujte během tréninku a poslouchejte svůj organismus. Výkon na trati závisí nejen na chemických procesech v těle, ale také na fyzickém komfortu a duševním klidu – a běh s potížemi ze žaludku vás rozhodně k lepšímu výsledku nepovede.

Zdroj: Runner's World

Rubrika: Zdraví & Fitness