Zelená transformace olejářů: Kde se ztratila slibovaná revoluce?

Velké ropné korporace slibovaly postupnou transformaci na energetické giganta se sázkou na obnovitelné zdroje. Realita se však liší od původních plánů a strategie zeleného přechodu se stávají čím dál tím opatrněji zaměřenější.

Dvacet let se zdálo být příběh energetického průmyslu jasný a zřejmý. Velké ropné společnosti měly postupně transformovat své podnikání v celosvětový energetický byznys. Podle původních vizí měli využít své masivní finanční prostředky, inženýrský potenciál a zkušenosti s globálním projektovým managementem k budování větrných elektráren, solárních parků, technologií pro výrobu vodíku, sítí pro zachycování uhlíku a dalších obnovitelných zdrojů. Scénář působil věrohodně a měl logickou strukturu.

Skutečně, významné energetické koncerny investovaly do obnovitelné energie desítky miliard dolarů. Jejich inženýrské týmy pracovaly na projektech věnujícím se slunečnímu záření, větrným turbínám a novým technologiím pro skladování energie. V některých segmentech energetického sektoru tato transformace pokračuje úspěšně a přináší viditelné výsledky. Investice jsou realitou, ne pouhou propagandou.

Mezi největšími ropnými magnáty se však původní strategie postupně mění v něco podstatně konzervativnějšího. Místo ambiciózního odklonu od tradičního těžby ropy a zemního plynu se společnosti začínají vrací k jádrům svého byznysu. Investiční plány se revidují, priority se přehodnocují a slova o "zelené budoucnosti" se stávají méně slyšitelnými v tiskových zprávách a prezentacích pro akcionáře.

Důvody jsou různé – od kolísavé ceny ropy přes vysoké úrokové sazby, které zdražují financování projektů, až po geopolitické napětí, které zvyšuje poptávku po fosilních palivech. Volby v řadě zemí také přinesly politiky s jinou energetickou agendou. Investor, který očekával, že Shell, BP nebo ExxonMobil za pár let změní své obličeje, se nyní setkává s realitou: zelená transformace je pomalejší a méně ambiciózní, než se původně slibovalo.

Paradoxně je to právě finanční úspěch těchto společností v těžbě fosilních paliv, který jim umožňuje odkládat transformaci. Vysoké zisky z ropy a zemního plynu nejsou motivací k radikální změně, naopak. Některé společnosti nyní záměrně snižují své ambice v oblasti obnovitelných energií, zatímco jiné přehodnocují své portfolio a prodávají nerentabilní projekty.

Čeká nás tak paradoxní situace: právě ty společnosti, které měly vést energetickou revoluci, se stávají jejím brzdou. Globální přechod na čisté zdroje bude patrně záviset více na startupech, vládních mandátech a menších energetických hráčích, než na změně paradigmatu u velkých ropných koncernů. Slib o jejich transformaci se tak postupně mění v pouhou součást marketingu a "greenwashingu", který neskrývá hlavní zaměření – prodávat ropu a zemní plyn co nejdéle.

Zdroj: OilPrice.com

Rubrika: Akciové trhy