Zbourána důvěra? Jak nemocnice vybírají peníze na pacientech a svých lékařích

Jeden lékař se postavil proti kontroverznímu programu své nemocnice, která zneužívala důvěru pacientů a své zaměstnance k charitativním sbírkám. Kde by měla být hranice mezi fundraisingem a etickým chováním zdravotnického zařízení?

Zvrat v chápání lékařské etiky přinesla příhoda jednoho zdravotníka, který se rozhodl veřejně kritizovat vnitřní praktiky své nemocnice. Zdravotnické zařízení totiž zavádí strategii, kterou lze označit za manipulativní – využívá důvěru, kterou si pacienti postupem času k lékařům vybudují, aby je přimklo k finančním příspěvkům na různé charitativní účely. Podle svědectví zdravotníka se jedná o zneužívání pozice lékařů a jejich kredibility v očích pacientů, což vzbuzuje vážné etické otázky.

Charitivní sběr se stává součástí ordinační praxe

Problém není ani tak v samotné snahe o filantropii a pomoc potřebným. Pokud by nemocnice jednoduše zřizovaly transparentní programy charitativní podpory se jasným vysvětlením, kam se peníze dostanou, mohlo by jít o legitimní iniciativu. Realita je však značně odlišná. Lékaři jsou postupně zapojováni do fundraisingu takovým způsobem, že se z jejich ordinací postupně stávají „penginy" pro sbírky. Pacienti, kteří přicházejí na preventivní prohlídky nebo za léčbou, se neočekávaně setkávají s žádostmi o příspěvky. Tímto přístupem nemocnice efektivně zneužívají asymetrické vztahu mezi pacientem a lékařem – pacient je v situaci zranitelnosti a je méně schopen odmítnout.

Důvěra jako zboží, kterým se obchoduje?

V České republice podobné praktiky nejsou neznámé, ačkoli se nemusí projevovat stejně zjevně jako v zahraničí. Řada pacientů se setkala s více či méně skrytými apely na podporu nemocnic či zdravotnických iniciativ. Je však fundamentálním rozdílem, když pacient sám iniciuje darování, versus když je k tomu veden či tichým tlakem připraven. Etický zdravotnický sektor by měl být schopen financovat své chod, aniž by si „půjčoval" důvěru svých pacientů jako prostředek k budování příjmů.

Kde je hranice mezi normou a zneužíváním?

Zdravotnická komunitě se vynořuje otázka, která nemá snadnou odpověď: Kde přesně se končí legitimní fundraising a začíná manipulace? Mnoho zdravotnických zařízení se potýká s nedostatečným financováním a skutečně potřebují dodatečné zdroje. Současně je však třeba respektovat autonomii pacientů a nesmíme instrumentalizovat důvěru, kterou si zdravotníci budují rokům. Odpověď zřejmě spočívá v transparentnosti, svobodné volbě a jasném oddělení lékařské péče od finančních apelů. Programy charitativní podpory by měly být absolutně dobrovolné, bez jakéhokoli - ani skrytého - nátlaku, a měly by být jasně odděleny od samotného poskytování zdravotní péče.

Případ amerického lékaře, který se rozhodl postavit proti problematickým praktikám své nemocnice, tak vyvolává důležitou diskusi i v českém prostředí. Zdravotnické zařízení mohou sbírat peníze – ale pouze způsobem, který nepoškozuje základní principy zdravotnické etiky a respektu k pacientům. Důvěra, kterou si zdravotníci vybudují, není jejich „majetek" k obchodování, ale základním stavebním kamenem kvalitní péče.

Zdroj: MarketWatch

Rubrika: Business