Zapomenutá tvůrkyně: Jak se přepisuje historie raného grafického designu bez žen

Nová archivní publikace se zaměřuje na dlouho opomíjený příspěvek žen ke vzniku moderního grafického designu. Od Bauhasusu po hnutí Arts and Crafts – příběhy, které nejsou v učebnicích německé designové historie.

Přepsání designové historie není možné bez hlasu těch, které jsme dlouhodobě přehlíželi. Nová archivní publikace UN/SEEN—Women se rozhoduje tento stav změnit a vrací pozornost ke klíčovým okamžikům formování moderního grafického designu. Těchto okamžiků se jednak přímo dotýkala Bauhaus, vznikající ve dvacátých letech 20. století, jednak klasické hnutí Arts and Crafts, které designu a řemeslu vrátilo důstojnost ještě v předchozím století.

Německá designová historie se tradičně točí kolem mužských jmen a mužské perspektivy. Když se mluví o průkopnících moderny, o tvůrcích, kteří postavili pilíře současného designu, často se přehlíží klíčový fakt: ženy hrály stejně důležitou roli jako jejich mužští kolegové. Jejich práce byla však systematicky omezována, méně publikována a v odborné literatuře téměř neviditelná. Publikace UN/SEEN—Women si klade za cíl tuto nerovnováhu napravit a prohledává archivy, aby vytáhla na světlo příběhy, které dlouho zůstávaly v tíchu.

Bauhaus, která legendární škola fungující v Německu v letech 1919 až 1933, se často prezentuje jako naprosto revolucionářské místo bez předsudků. Skutečnost je však složitější. Sice zde působily ženy jako učitelky i studentky a jejich pedagogický přístup byl pokrokový, přesto bylo jejich práci často přisuzováno méně váhy než tvůrčímu příspěvku mužů. Podobná situace nastala i v hnutí Arts and Crafts, kde se ženy angažovaly v návrhářství, textilnictví a typografii, avšak jejich autorství často zanikalo v tíni institucí či jejich partnerů.

Archivní práce, kterou publikace UN/SEEN—Women provádí, je nenápadná, ale důležitá. Znamená vrátit se k primárním pramenům, k tiskovým materiálům, skicám a korespondenci, která jsou uložena v muzejních sbírkách po celém Německu. Znamená také znovu vyhodnotit autorství děl, která byla přisuzována jinak, a uvést věci do správné perspektivy. Jde o práci detektivního charakteru, která vyžaduje čas, znalost a odhodlání.

Pro současné designéry a designérky je tato publikace víc než jen historický excurz. Je to připomínka toho, že kritické přehodnocení našich vlastních předpokladů a dějin oboru, kterému se věnujeme, je esenciální. Pokud chceme budoucnost designu stavět spravedlivěji a inkluzivněji, musíme nejdříve pochopit, jak byly marginalizovány hlasy v minulosti. Publikace UN/SEEN—Women tak představuje nejen archivní projekt, ale kultivační čin – snahu vrátit do dějin designu ty, které sběrači historie zapomněli nebo schválně vynechali.

Tato iniciativa přichází v čase, kdy se stále více institucí zaměřuje na gender bias v dějinách umění a designu. Podobná projekty vznikají na vysokých školách, v muzejích a galeriích po celém světě. Přesto zůstává mnoho práce nehotové a mnoho hlasů stále čeká na své vykoupení v archivech. Publikace UN/SEEN—Women je důkazem toho, že tato práce stojí za úsilí a že história má vždy prostor pro nový pohled a nový příběh.

Rubrika: Stavebnictví