Virální účty s fotkami z policejního archivu ničí životy žen

Sociální média zneužívají mugshoty obviněných žen jako terč posměchu a sexualizace. Tisíce dívek a žen jsou tak vystaveny dlouhodobému cybernetickému obtěžování a sociálnímu stigmatu.

Na internetu se v posledních letech prosadily tisíce účtů, které systematicky sdílí fotografie z policejních archivů. Nejznámějších mezi nimi jsou stránky typu Mugshawties či podobné účty na Instagramu a TikToku. Jejich obsah obvykle nevypadá jako běžné informační vydavatelství – místo toho jsou tyto fotky prezentovány jako objekty k sexualizaci a zesměšňování, a právě to způsobuje, že ženy na nich zatím do týdnů a měsíců zažívají nekonečný cyklus ponižování a útoku ze strany komentujících.

Dlouhodobé následky digitálního násilí

Mnoho žen, jejichž fotky skončily na těchto účtech, popisuje traumatické důsledky spojené s viralizací jejich obrazu. Jejich osobní údaje se rychle dostávají do dalších server a diskusních skupin, přátelé a rodina se o jejich zatčení dozvídají neupřímným způsobem, a zaměstnavatelé je mohou jednoduše vyhledat přes Google. Na rozdíl od muž, kterých se tyto účty týkají méně často, jsou ženy na fotografiích přetvářeny v tzv. "thirst traps" – tedy obsah určený k sexuální provokaci. Komentáře jsou pak často vulgární a dehonestující.

Genderový aspekt problému

Vzhledem k tomu, že ženy jsou na těchto účtech diskriminačně prezentovány především sexuální optikou, jde vlastně o složitou formu genderově motivovaného kyberšikany. Muži se těmto účtům vyhýbají mnohem více, a pokud už se na nich objeví, nejsou vystaveni stejné intenzitě sexualizace a ponižování. Takovéto chování obnáší selhání v etickém zveřejňování veřejných záznamů a porušuje základní práva těchto žen na soukromí a na ochranu před diskriminací.

Nedostatečná právní ochrana

Problém spočívá mimo jiné v tom, že mugshoty jsou v mnoha zemích (včetně USA) technicky dostupné veřejnosti a jejich sdílení není přímo nezákonné. Správci těchto účtů se tedy často skrývají za právo na svobodu projevu a právo přístupu k veřejným informacím. Dívky a ženy přitom nemají jednoduché právní prostředky, jak se bránit. Smazání obrázků z jednoho serveru znamená, že se objeví na desítce dalších; hlášení obsahu sociálním sítím je pomalé a neúčinné.

Čím více si tito tvůrci obsahu uvědomují dopad svých akcí, tím více se zvyšuje tlak na sociální sítě a právní systém, aby se zabývaly touto formou online zneužívání. Zatímco svoboda projevu je důležitá, volnost zveřejňovat policejní fotografie bez kontextu a bez záměru informovat veřejnost, ale spíše k sexuální exploataci a šikaně jednotlivců, by měla být pečlivě zvážena a případně regulována.

Zdroj: Wired (en)

Rubrika: AI & Technologie