Vědkyně mapuje neznámou část lidského těla: Jak se vyvíjí dítě v lůně

Mezinárodní projekt Human Cell Atlas si dal za cíl zmapovat každou buňku v lidském těle, ale dlouho přehlížel klíčovou fázi – vývoj lidského plodu. Dnes vědkyně Deanne Taylor vede iniciativu, která chce konečně pojmenovat všechny buňky, jež se vytvářejí během těhotenství.

Když v roce 2017 Deanne Taylor vyslechla v Pensylvánské univerzitě prezentaci o ambiciózním projektu Human Cell Atlas, který měl zmapovat každou jedinou buňku v lidském těle, byla nadšená. Vždyť jde o jednu z největších výzev současné biologie. Nadšení ji ale záhy vystřídala obava. Čím více si své poznámky prohlížela, tím zřetelnější se jí stávala problém: projekt skvělým způsobem pokrýval dospělý organismus, ale postrádal jednu zásadní část – vývoj lidského plodu.

Skrytá kapitola v mapě lidského těla

Tisíce buněk, které se rodí, mění a transformují během těhotenství, zůstávaly nezmapovány a bez jména. Jde o kritické období, kdy se z jediné buňky vyvíjí komplexní organismus. Přitom právě tento vývoj je základem pro pochopení řady dětských onemocnění, porodních vad a jeho znalost by mohla radikálně posunout neonatální medicínu. Taylor si uvědomila, že zde existuje obrovská mezera v našem vědeckém poznání – mezera, kterou nikdo neřešil.

Namísto frustrovaného vzdávání se Taylor rozhodla, že tuto mezeru vyplní. V posledních letech vedla tým vědců v projektu, který se zaměřuje právě na buňky během vývoje v prenatálním období. Jde o komplexní a náročnou práci, která vyžaduje speciální metodiku pro studium velmi malých tkání a jejich evoluce. Colaborace s kolegy z celého světa přinesla průlomové poznatky o tom, jak se jednotlivé buňky během těhotenství vyvíjejí, o jejich genetické aktivitě a o tom, jak se postupně orientují svou funkci.

Zásadní přínos pro medicínu

Výsledky tohoto výzkumu mají obrovský potenciál. Lepší porozumění vývojovému procesu může vést k včasné detekci možných anomálií, vývoji nových terapií a hlouběji pochopit vztah mezi genetikou a prostředím během těhotenství. Pro pediatry a perinatální specialisty se jedná o neocenitelný zdroj informací, která mohou zachraňovat životy. Současně projekt přispívá k základnímu vědeckému poznání o tom, jaké jsou základní mechanismy, které z nás dělají lidi.

Taylořin projet ukazuje, jak důležité je klást si správné otázky a hledat odpovědi tam, kde se jich dosud nikdo nepokoušel hledat. Mapování buněk během vývoje v lůně není jen další vědeckým projektem – jde o snahu uzavřít kritickou mezeru v našem chápání lidské biologie a otevřít nové cesty v medicíně budoucnosti.

Zdroj: MIT Technology Review

Rubrika: AI & Technologie