Uber deklaruje ochranu obětí, potom si chce brát jejich intimní údaje. Kdy skončí kulturní přijímání sexuálního násilí?

Uber deklaruje ochranu obětí, potom si chce brát jejich intimní údaje. Kdy skončí kulturní přijímání sexuálního násilí?

Uber slibuje ochronu sexuálně napadených pasažérů, ale v praxi požaduje jejich lékařské záznamy a detaily o oblečení. Mediální kritika poukazuje na skandální praktiku, která viníků z napadení fakticky zbavuje odpovědnosti.

Řidičská služba Uber se dostala pod palbu kritiky za své přístupy k řešení případů sexuálního násilí. Ačkoli se společnost prezentuje jako ochránce bezpečnosti svých pasažérů, její právní strategie v soudních sporech zpochybňuje důvěryhodnost těchto slibů. V řadě případů totiž Uber vyžaduje od obětí napadení jejich lékařské záznamy a žádá podrobnosti o jejich oblečení nebo chování v den incidentu.

Takový přístup není nijak nový – je to stejný druh rétorike, která se tradičně používá v souvislosti se sexuálním násilím. Když si někdo vezme lékařské záznamy a zajímá se o to, co obět nosila, fakticky se pokouší přenést vinu na poškozeného. Jde o klasický scénář, kdy se sugeruje, že se oběť „na to připravila" – ať už svým oblečením, chováním nebo konzumací alkoholu.

Právní praktiky společnosti prozrazují rozdíl mezi veřejnými prohlášeními a skutečností. Zatímco Uber v médiích zaznamená své bezpečnostní programy a deklaruje podporu obětem, v soudních řízeních uplatňuje procedury, které zjevně cílí na zpochybnění věrohodnosti svědectví. Požadování detailů o oblečení či zdravotních údajích je součástí strategie, která má za cíl obět diskreditovat a omezit její právo na právní náhradu.

Takový postup představuje kulturní přijetí sexuálního násilí – právního i společenského. Umožňuje to tomu, aby se násilci ve skutečnosti nenesli zodpovědnost a aby byla vina přenesena na oběti. Je to system, který nejen chrání viníky, ale aktivisty pro práva sexuálně napadených lidí rozhořčuje, neboť dokazuje, že korporátní rétorika o bezpečnosti zůstává pouze prázdnými slovy.

Otázka zní – kdy se změní postoj těchto korporací k problému sexuálního násilí? Je snadné slibovat bezpečí v tiskových zprávách, ale mnohem obtížnější je to naplnit v praxi. Pokud Uber skutečně chtěl chránit své uživatele, musel by přestat se chováním, které viníky chrání a oběti znovu zraňuje. Zatím ale všechny signály ukazují na opak.

Zdroj: Jalopnik

Rubrika: Auta & Mobilita