Uber deklaruje ochranu obětí, potom si chce brát jejich intimní údaje. Kdy skončí kulturní přijímání sexuálního násilí?

Uber slibuje ochronu sexuálně napadených pasažérů, ale v praxi požaduje jejich lékařské záznamy a detaily o oblečení. Mediální kritika poukazuje na skandální praktiku, která viníků z napadení fakticky zbavuje odpovědnosti.
Řidičská služba Uber se dostala pod palbu kritiky za své přístupy k řešení případů sexuálního násilí. Ačkoli se společnost prezentuje jako ochránce bezpečnosti svých pasažérů, její právní strategie v soudních sporech zpochybňuje důvěryhodnost těchto slibů. V řadě případů totiž Uber vyžaduje od obětí napadení jejich lékařské záznamy a žádá podrobnosti o jejich oblečení nebo chování v den incidentu.
Takový přístup není nijak nový – je to stejný druh rétorike, která se tradičně používá v souvislosti se sexuálním násilím. Když si někdo vezme lékařské záznamy a zajímá se o to, co obět nosila, fakticky se pokouší přenést vinu na poškozeného. Jde o klasický scénář, kdy se sugeruje, že se oběť „na to připravila" – ať už svým oblečením, chováním nebo konzumací alkoholu.
Právní praktiky společnosti prozrazují rozdíl mezi veřejnými prohlášeními a skutečností. Zatímco Uber v médiích zaznamená své bezpečnostní programy a deklaruje podporu obětem, v soudních řízeních uplatňuje procedury, které zjevně cílí na zpochybnění věrohodnosti svědectví. Požadování detailů o oblečení či zdravotních údajích je součástí strategie, která má za cíl obět diskreditovat a omezit její právo na právní náhradu.
Takový postup představuje kulturní přijetí sexuálního násilí – právního i společenského. Umožňuje to tomu, aby se násilci ve skutečnosti nenesli zodpovědnost a aby byla vina přenesena na oběti. Je to system, který nejen chrání viníky, ale aktivisty pro práva sexuálně napadených lidí rozhořčuje, neboť dokazuje, že korporátní rétorika o bezpečnosti zůstává pouze prázdnými slovy.
Otázka zní – kdy se změní postoj těchto korporací k problému sexuálního násilí? Je snadné slibovat bezpečí v tiskových zprávách, ale mnohem obtížnější je to naplnit v praxi. Pokud Uber skutečně chtěl chránit své uživatele, musel by přestat se chováním, které viníky chrání a oběti znovu zraňuje. Zatím ale všechny signály ukazují na opak.
Zdroj: Jalopnik
Rubrika: Auta & Mobilita