Trumpova hrozba stojí v pozadí. NATO řeší palčivou otázku zbrojení Evropy

NATO čelí jedné z největších výzev posledních let – jak zajistit obranu Evropy bez další závislosti na Spojených státech. Nejasné stanovisko Washingtonu však komplikuje jednotu v alianci právě v čase, kdy by měla být nejsilnější.

Zasedání představitelů NATO se mělo nést v duchu sbratření a společného cíle. Realita však vypadá jinak. Komentáře amerického prezidenta, které se objevují na sociálních sítích a v médiích, vrhají dlouhý stín na setkání, která měla být věnována klíčové otázce – jak zbrojit Evropu a udržet ji schopnou hájit své hranice.

Nejistota jako součást strategie? Zatímco spojenci sedí u jednacího stolu a diskutují o zvýšení obranných výdajů, tlak z Washingtonu se javí jako spíš destabilizující než motivující. Ústup USA z tradičního pojetí bezpečnostních záruk vytváří atmosféru nejistoty, která není pro sjednocení alianci přínosem. Evropské státy se ocitají v situaci, kdy musí počítat s tím, že se nebudou moci běžně spoléhat na podporu, na které stavěly desetiletí.

Paradoxem je, že právě tato nejistota by měla Evropu motivovat k větší samostatnosti. Zvýšené výdaje na obranu, modernizace armád a posílení vojenské infrastruktury jsou logickými kroky. Jenže nejsou to kroky jednoduchých – související s nimi jsou ekologické otázky, sociální aspekty a ekonomické dopady. Státy si musí uvědomit, že zbrojení Evropy není jen o penězích, ale o dlouhodobé strategii.

Nejisté signály z Ameriky však komplikují jednotu, která by měla být v NATO fundamentální. Když není jasné, jakým směrem se vydá největší mocnost v alianci, ostatní státy si nemohou dovolit jen čekat a věřit. Nutí je to k vlastnímu posouzení bezpečnostní situace a přípravě na scénáře, které dříve považovaly za málo pravděpodobné.

Pro evropské spojence, včetně České republiky, je situace zvláště citlivá. Geografická poloha, historie a současné bezpečnostní hrozby z východu vyžadují jistotu a předvídatelnost. Nejasné signály z Washingtonu této jistoty nepřinášejí. Zbrojení Evropy tedy musí pokračovat – ne proto, že by se chtěla osvobodit od americké ochrany, ale proto, že si ji musí zajistit sama.

Diskuse v NATO se tedy tocí kolem otázky, která je stejně složitá jako důležitá: jak se připravit na nejistou budoucnost, když nejistota přichází právě od největšího spojence? Odpověď zní jednoduše – investovat do vlastní bezpečnosti, modernizovat armádu a budovat evropskou obranu, která bude funkční nezávisle na tom, jak se mění politická nálada v Americe.

Zdroj: BBC World News

Rubrika: Svět