Trump a jeho státní benzínové stanice: Komunismus v rouše svobody?

Trumpova iniciativa státních benzínových stanic „Freedom Fuel" s patriotickými znaky a nižšími cenami vzbudila vtipné podezření: není to snad komunistický projekt zamaskovaný pod heslem svobody?

Když se podíváme na poslední vládní iniciativu tzv. „Freedom Fuel" benzínových stanic podporovanou prezidentem Donaldem Trumpem, musíme si alespoň trošku usmát na jeden paradox, který celá věc provází. Jde totiž o státem vlastněné a provozované čerpací stanice, které nabízejí levnější pohonné hmoty s patřičně patriotickými nápisy a symboly. V tom by nebylo nic divného, kdyby se náhodou nejednalo o jeden z nejklasičtějších znaků některých aspektů socialistického či komunistického hospodaření.

Ironie státního vlastnictví totiž spočívá v tom, že státem vlastněné a řízené hospodářství je právě jedním z pilířů komunistického systému. Trump, který se prezentuje jako největší odpůrce všeho, co s komunismem souvisí, tak vlastně zavádí model ekonomické organizace, který by se v učebnicích objevoval právě v kapitolách věnovaných státně-socialistickému hospodářství. Samozřejmě s tím rozdílem, že stanice se hrdě hlásí k americké patriotismu a svobodě – což z určité perspektivy vytváří legrační kontrast.

Program Freedom Fuel slibuje nižší ceny na pohonné hmoty pro běžné Američany, což bezesporu rezonuje s populárními požadavky na zlevnění energií. Patriotické ornamentální prvky a ústřední kontrola nad distribucí pohonných hmot pak skutečně připomínají spíše centrálně plánovanou ekonomiku, kde stát určuje ceny a dostupnost klíčových komodit. Ironie tak spočívá v tom, že z liberálního hlediska se jedná o přesně ten typ státní intervence, kterou konzervativní politici tradičně kritizují.

Ačkoliv se iniciativa prezentuje jako řešení pro zlepšení finančního postavení běžných Američanů, která ekonomická a politická filosofie za tímto modelem skutečně stojí, je věcí k zamyšlení. Zvláště když vezmeme v úvahu, že kontrola státu nad klíčovými komoditami jako je palivo je právě to, co mnohé západní demokracie a svobodné tržní ekonomiky dlouhodobě odmítají – a přitom právě tyto systémy charakterizují socialistické státy.

Je tedy jakýmsi podivuhodným teoretickým cvičením sledovat, jak se pravicová politika některých svých principů částečně vzdává a zavedením státních stanic „Freedom Fuel" více či méně mimovolně přibližuje k hospodářskému modelu, který vždy ostře kritizovala. Bez ohledu na to, zda je iniciativa vítaná či nikoliv, zůstává nevyvratitelná skutečnost: když je to státem vlastněné, řídí se podle centrálního plánu a ceny určuje vláda, není to už svobodný trh, ať se komukoliv a jak se komukoliv líbí.

Zdroj: Jalopnik

Rubrika: Auta & Mobilita