Triumph TR7 je neprávem zapomenutý sportovní vůz, kterému si pochvalují fanoušci

Triumph TR7 má mezi nadšenci sportovních vozů pověst pokoutného skvělku. Přestože jej citelně poškodila slabá spolehlivost a kvalita výroby, tento britský sporťák nabízí překvapivě mnoho pozitivních stránek, kterých si sběratelé stále ceňují.

Když se zmíní Triumph TR7 z let 1974 až 1981, mnoho automobilových fandů jej okamžitě zapíše do seznamu nepovedených pokusů britské automobilky. Tento vůz se stal téměř symbolem problémů, které trápily britský automobilový průmysl v sedmdesátých letech. Však to bylo i nešťastné časování, nekvalitní zpracování a konstrukční nedostatky, které jej v očích veřejnosti odsoudily na věčný ostudný sloup. A přesto – pokud se podíváme za poslušný verdikt automobilové критики, najdeme zde vůz, který měl velký potenciál a stále si jej ceňují ti, kteří jej lépe poznali.

Úspěchy, která historická paměť přehlíží

TR7 se narodil z ambiciózního plánu Triumphu na vytvoření moderního sportovního vozu, který by konkuroval japonským soupeřům. Zajímavé linie a relativně pokroková konstrukce pro dobu jeho vzniku jej měly učinit atraktivním kouskem pro ty, kteří hledali vzrušující jízdu bez extrémní ceny britských supersportovnů. Mechanika vycházela z osvědčených prvků – řadový čtyřválec o objemu 2,0 litru poskytoval rozumný výkon okolo 105 koní, což nebyl rekordu však v 70. letech se počítalo i s jinými hodnotami. Pohon zadních kol a přední nezávislé zavěšení znamenaly, že TR7 byl konstrukčně vcelku moderní příslibem budoucnosti Triumphu.

Co zavinilo pověst nepovedené karty?

Bohužel se zde setkáváme s oním zavilým nepřítelem dobré myšlenky – špatnou realizací. Kvalita zpracování, kterou Triumph zaplatil svému výrobnímu řetězci, byla jednoduše nedostatečná. Rezavé díly, netěsnosti a mechanické problémy připravily TR7 o důvěru potenciálních zákazníků. K tomu přidejme nekončící údaje o selhávajících motorech, přenosových hřídelích i dalších klíčových komponentech. Ve chvíli, kdy si majitel uvědomil, že mu jeho nový sporťák vyžaduje stálou údržbu a opravy, byla jeho vůle setrvat v lásce k anglické značce vážně prověřena.

Proč si jej dnes zbožňují nadšenci?

Dnes se mezi sběrateli britských vozů a milovníky retro sportovních aut setkáváme se zajímavou premisou – TR7 byl vlastně pěkným autíčkem, které jen trpělo někdy neoplakávanou nemocí své doby. Dnešní majitelé, kteří si pořídili exemplář v slušném stavu, často vykládají o bezproblémovém provozu a radosti z jízdy, kterou jim tento vůz poskytuje. Jeho design si drží lehké grácii a sportovní charakter, který přitahuje oči i dnes. Řidičské schopnosti nejsou překvapivě špatné – při své hmotnosti a rozměrech se TR7 chová na silnicích se svěžestí, která mnohé překvapí.

Triumph TR7 zůstane v historii automobilů jako symbol newyužitého potenciálu – vozu, který měl všechny předpoklady být lustem mladé britské automobilové průmyslu, ale selhání v kvalitě jej odsoudilo na desetiletí zapomenutí. Dnes se ale postupně rehabilituje, a to právě proto, že ti, kdo jej mají příležitost poznat blíže, zjišťují, že pod vrstvou špatné pověsti se skrývá zajímavý a milý sportovní vůz.

Zdroj: Autocar

Rubrika: Auta & Mobilita