Srbové nejsou „malí Rusové", tvrdí bývalá premiérka Brnabićová

Srbové nejsou „malí Rusové", tvrdí bývalá premiérka Brnabićová

Bývalá srbská premiérka Ana Brnabićová vyvrací označení své země za proruskou a upozorňuje, že Beograd od začátku války podporuje Ukrajinu. Zároveň kritizuje dvojí metr EU při hodnocení serbské cesty do unijního klubu.

Srbská politička Ana Brnabićová se v rozhovoru postavila proti zažitým stereotypům o své zemi. Podle bývalé premiérky je vnímání Srbska jako proruského státu značně zkreslené a neodpovídá skutečným postojům Beograda v kontextu současného konfliktu na Ukrajině. Brnabićová zdůrazňuje, že Srbsko od vypuknutí ruské agrese v únoru 2022 fakticky podporuje ukrajinský lid a jeho právo na sebeurčení.

Srbsko se přitom ocitlo v těžké pozici – země se snaží balancovat mezi svými historickými vazbami na Rusko a snahou o integraci do západních institucí. Nicméně Brnabićová jasně odmítá jakékoli nálepky, které by Srbsko stavěly do role malého ruského vazala. Upozorňuje, že taková simplifikovaná tvrzení ignorují složitou geopolitickou situaci střední Evropy a dlouhodobé ambice Beograda na cestě k členství v Evropské unii.

Bývalá premiérka se rovněž věnuje kritice přístupu evropských institucí. Podle jejího vyjádření se Srbsko setkává s dvojím metrem, pokud jde o kritéria pro vstup do EU. Zatímco se od Beograda vyžaduje rychlé a nekompromisní reformy, jiným kandidátským zemím jsou podle Brnabićové poskytovány daleko větší výhody a shovívavost. Tato asymetrie v přístupu EU vzbuzuje v srbské společnosti frustaci a pocit nespravedlnosti.

Dilema mezi historií a budoucností zůstává klíčovým faktorem v srbské politice. Země má hluboko zakořeněné vztahy s Ruskem, které sahají hluboko do minulosti. Současně však srbský lid a jeho politická reprezentace si uvědomují, že budoucnost leží v Evropě. Brnabićová apeluje na mezinárodní společnost, aby Srbsko a Srby nehodnotila primitními stereotypy, ale aby brala v úvahu komplexitu jejich situace.

Jejím odkázem je výzva k přesnějšímu porozumění srbské pozice v současné geopolitické realitě. Srbsko si přeje být součástí evropské rodiny, ale bez nutnosti zcela porušit své historické kořeny. Brnabićová tak upozorňuje na to, že otázka členství Srbska v EU není pouhou geopolitickou hrou, ale dotýká se budoucnosti celého regionu střední Evropy.

Rubrika: Svět