Španělský archiv se snaží obnovit Wellesovu kultovní "Dona Quixota" - projekt trvající tři dekády

Španělský filmový archiv se pustil do ambiciózního projektu spolu s prestižními institucemi z Francie, Itálie a Německa. Cílem je zrekonstruovat ztracené záběry z legendární filmové produkce Orsona Wellese, která se rozprostírala přes tři desetiletí natáčení v srdci španělské krajiny.

Znovuobjevování filmového pokladu

Jedna z nejslavnějších nehotových filmových produkci v dějinách světové kinematografie se dočkává nového života. Španělské filmové archivum se rozhodlo spojit síly s Cinémathèque Française, italskou Cinetecou Nazionale a mnichovským Filmmuseem, aby záchranilo vzácný materiál z kultovního projektu režiséra Orsona Wellese. Jedná se o velmi ambiciózní iniciativu, která by mohla osvětlit jednu z největších záhad světového kinematografu.

Film "Don Quixote" se stal Wellesovým celoživotním tagem. Jeho natáčení trvalo neuvěřitelných třicet let a odehrávalo se zejména v autentických lokalitách španělského venkova, který režiséra fascinoval. Welles se pravidelně vracel na španělské lokace, aby pokračoval v přípravě a natáčení svého obsesivního projektu. Přestože se jedná o legendu filmové historiky, z celého tohoto rozpracovaného díla zůstalo pouze fragmentární a rozptýlené záběry.

Mezinárodní spolupráce zapojující čtyři prestižní filmové instituce si klade za cíl tyto rozptýlené části zmontovat do co nejvěrohodnější rekonstrukce. Archivátoři budou muset prozkoumat desítky let staré filmové pásky, fotografie a dokumentační materiály, aby seskládali mozaiku původního záměru velké osobnosti světové kinematografie. Tímto způsobem by měl vzniknout nejkompletnější obraz o tom, co měl Welles původně v plánu vytvořit.

Wellese a jeho jedinečný tvůrčí přístup fascinovala Cervantesova klasická novela o bludivu hidalgu. Režisér se ale nikdy neuspokojil s jedinou verzí či jednorázovým natáčením - znovu se k projektu vracel v různých etapách svého života, pokaždé s novými nápady a vizuálními koncepty. Tato rozporuplná povaha projektu, kdy se střídaly okresy entusiazmu s dlouhými pauzami, zanechala v archivech zmatenotu, kterou se nyní podaří vyjasňovat.

Úspěch tohoto mezinárodního úsilí by znamenal zásadní příspěvek k pochopení Wellesovy tvůrčího procesu a vizionářského myšlení. Zároveň by to mohlo umožnit divákům v 21. století zažít aspoň částečně to, co si představoval jeden z nejvlivnějších režisérů v historii kinematografie. Projekt také demonstruje, jak se moderní archivní věda a mezinárodní spolupráce mohou podílet na záchraně a obnově kulturního dědictví, které by jinak bylo zapomenuto.

Zdroj: Euronews

Rubrika: Svět