Singapur zpřísňuje podmínky pro majitele aut: bez bohatství si ani Honda Civic nezakoupíš

Singapur je na cestě k tomu stát se jedním z nejdražších míst na světě pro vlastnictví automobilu. Nové regulace a daně činí vlastnictví běžného vozu nedostupným pro středně majetné obyvatele.

Majitelství automobilu už není levnou záležitostí ani v rozvinutých zemích, ale Singapur si vzal svůj přístup na zcela nový level. Město-stát se rozhodlo ještě více zpřísnit podmínky pro vlastnictvo vozů a činit si tak z automobilismu na spoustě míst privilegium vyhrazené bohatým jedincům. Když se podíváte na skutečné ceny vozů v Singapuru, pocítíte šok – obyčejný vůz značky Honda, který by vás v Evropě vyšel na relativně rozumné peníze, tam stojí několikanásobek své původní ceny.

Singapurský systém vlastnictví aut se vždy vyznačoval př(ísnými pravidly a vysokými náklady. Země historicky usiluje o omezování automobilismu pomocí systému aukcí na „Certifikáty vlastnictví vozidla" (COE – Certificate of Entitlement), kterých je každoročně vydáno omezené množství. Tyto certifikáty jsou extrémně vzácné a jejich cena dosahuje astronomických hodnot. V kombinaci se základní cenou samotného vozu, registrací, pojištěním a daněmi to vytváří bariéru, kterou si může dovolit překročit jen opravdu majetná část populace.

Nedávné rozhodnutí místní vlády přidalo další prvky do této již složité rovnice. Nové opatření má podobu zpřísněných ekologických norem a dalších regulací zaměřených na snížení počtu vozů na silnicích. Zatímco to z hlediska dopravního zatížení a znečištění ovzduší může dávat smysl, realitou je, že tyto kroky ještě více zatěžují již notoricky drahé vlastnictví auta pro běžné občany. Vysoké daně a poplatky v Singapuru si vezou peníze do státní kasy, zatímco běžní lidé si musí volit mezi vlastnictvím auta a jinými finančními prioritami.

Příkladem ceny je právě zmíněná Honda Civic, která se běžně prodává v Evropě nebo Spojených státech. V Singapuru se její cena pohybuje v řádech, které jsou zhruba tři až čtyři krát vyšší než v západních zemích. Když k tomu přidáte roční poplatky, pojištění a samotné provozní náklady, vlastnictví auta se stává vrajem dostupné peněžence. Středně majetní lidé z řad IT specialistů, lékařů nebo právníků se tak často rozhodují pro používání taxislužeb nebo vypůjčování vozů místo vlastnictví vlastního automobilu.

Zajímavé je, že jakkoliv tvrdé tyto opatření znějí, Singapur tímto způsobem dosáhl svého cíle – город s miliony obyvatel má poměrně malý počet registrovaných vozidel a své silnice zatím udržuje v přijatelném stavu. Zároveň se ale vytváří situace, kde majitelství auta de facto ukazuje na určitou třídu a bohatství svého majitele. Pro běžného člověka je Singapur příkladem světa, kde by měl být veřejný a sdílený transport prioritou, ne osobní automobily.

Singapurský model není pro každého a určitě není ideální. Přesto reprezentuje směr, kterým by se mohly ubírat i jiné příliš zahlcené metropole. Otázka ale zní: je to správná cesta, jak chránit životní prostředí a udržovat pořádek na silnicích, nebo jde o sociálně nespravedlivý systém, který bohaté odděluje od chudších? Singapur si patrně myslí, že správná. Zdroj: Jalopnik

Rubrika: Auta & Mobilita