Selhání zralosti: Proč se Shaun of the Dead s lety ještě více dotýká srdce

Kultovní komedii Edgara Wrighta Shaun of the Dead z roku 2004 považujeme za mistrovské dílo zombie žánru, ale skrývá v sobě mnohem hlubší příběh o dospívání, přátelství a bolesti, kterou nám každoročně zvětšuje přibývající čas.

Když se před dvaceti lety poprvé objevila „Shaun of the Dead" na kinematických plátních, diváci si jej užívali především jako brilantní zombie komedii plnou geniálních gagů, chytré intertextuality a skvělé atmosféry. Edgar Wright vytvořil film, který se zdál být čistě zábavným, a přitom se pod povrchem skrýval něco daleko intenzivnějšího – intimní, bolestivý příběh o tom, co znamená dospět a jak těžko se loučíme s tím, co jsme kdy měli.

Centrálním prvkem celého příběhu je nevyřešený vztah mezi Shaunem a jeho nejlepším přítelem Edijem. Jejich přátelství, které čiší autenticitou a láskou, se rozprostírá středem filmu jako červená nit. Leží v ní všechny ty chvíle, kdy dva muži sedí v hospodě a čekají na katastrofu, kterou nemohou zastavit. Není to jen o zombíích – jde o to, jak čas a životy vybírají svou daň na jejich vztahu. Wright to prezentuje s takovou delikatností, že z počáteční komedii vyrůstá opravdový lidský drama. S každým rokem, kdy se kolem filmu motal čas, se jeho smysl proměňuje. To, co býval jednoduchý prvek děje, se stává symbolem ztráty a změny.

Film také výstižně pojednává o samotné podstatě dospělosti a příchodu do věku, kdy se již nemůžeme skrývat za své chyby nebo lhostejnost. Shaun žije v ulici slepých př záměrů – jezdí do práce stejnou cestou, bez cíle a bez vášně, jako by jej žena provedla světem bez vědomí. Jeho život se jeví jako dlouhá sekvence bezduché rutiny, kterou mohl evitovat, kdyby si v mladší věku udělal svůj. Příchod zombie apokalypsy tak není jen příležitostí k akci, ale skutečným zrcadlem toho, co Shaun již dlouho ztratil.

Wright důmyslně míchá humor s existenciálními otázkami. Zombie si v této čítance nejsou jen fyzickou hrozbou – reprezentují čas, který nás bezůhledně pronásleduje, a konformitu moderního života, která nás postupně proměňuje v některé z nich. Scény, v nichž se Shaun a jeho přátelé snaží zachránit ty, které milují, nejsou jen o přežití – jsou to zoufale lidské pokusy o záchranu toho, co jsme všichni již trochu ztratili.

Pokaždé, když se vrátíme k tomuto snímku po letech, vidíme jiný film. Poprvé nás pobavil, ale s odstupem času si nás vezme emočně. Vidíme si v Shaunovi sami sebe a začínáme chápat, že zombie nejsou vrahem příběhu – jsou jen zpěvem na pozadí příběhu o přátelství, která se mění a vztazích, které čas a okolnosti testují až do jejich zániku. To je důvodem, proč „Shaun of the Dead" zůstává nejen zombie komedií, ale také jedním z nejprofesionálnějších filmů o tom, jak bolestivé je být dospělý.

Zdroj: Collider

Rubrika: Filmy & Seriály