Rozvojové země dávají víc peněz na splácení dluhů než na vzdělání. Varuje OSN

Nová zpráva OSN odhalila znepokojivý trend: více než sto rozvojových zemí věnuje na obsluhu cizího dluhu více prostředků než na vzdělání svých dětí. Situaci zhoršuje i pokles globální pomoci na vzdělání.
Organisace spojených národů přinesla alarmující zjištění o financování vzdělání v rozvojových zemích. Podle výzkumu UNESCO, agentuře OSN pro vzdělání a kulturu, v roce 2025 věnovalo 113 rozvojových zemí na splácení zahraničního dluhu více peněz než na školství svých obyvatel. V některých zemích je to dokonce pětkrát více – prostředky, které chybí v třídách a školách, se místo toho odvádějí na splácení zahraničních závazků.
Vzdělání ztrácí konkurenci s dluhovou obsluhou
Tímto způsobem jsou zasaženi zejména africké země subsaharské oblasti, kde je situace nejzávažnější. Děti v těchto zemích zůstávají bez kvalitního vzdělání právě v chvíli, kdy by jej potřebovaly nejvíce. Místo investic do tříd, učitelů a učebních pomůcek jsou státní rozpočty vázány na splácení dluhů, které zemlje dříve contractedly podstoupily. Tento problém se netýká pouze jednotlivých zemí, ale má dalekosáhlé důsledky pro budoucnost celých kontinentů.
Situaci dále zhoršuje globální trend poklesu mezinárodní pomoci na vzdělání. Podle prognóz OSN se pode zahraniční pomoc věnovaná školství snížit až o 30 procent. Tento pokles znamená, že rozvojové země nemohou počítat ani s pomocí z bohatších zemí a musí se spoléhat pouze na vlastní zdroje, které jsou již nyní omezené dluhovou obsluhou.
Dlouhodobé důsledky pro budoucnost
Experti upozorňují na závažné dlouhodobé dopady tohoto trendu. Bez řádného vzdělání se zvyšuje chudoba, nezaměstnanost a sociální napětí. Děti, které nemají přístup ke kvalitnímu školství, mají značně omezené možnosti na trhu práce a jsou odsouzeny k chudobě. Vytváří se tak začarovaný kruh, kdy země postižené chudobou nemohou investovat do vzdělání, což vede k poklesu konkurenceschopnosti jejich ekonomik a ještě větším dluhům.
Výsledky zprávy UNESCO jsou výzvou pro mezinárodní komunitu. Rozvojové země potřebují nejen podporu v podobě přímé pomoci, ale také strukturální reformy v oblasti správy státního dluhu a podmínky, které by umožnily větší prostor pro investice do vzdělání. Bez těchto kroků se bude propast mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi pouze prohlubovat a budoucí generace v těchto zemích si budou tuto situaci nesl generace po generaci.
Zdroj: The Guardian World
Rubrika: Svět