Revoluční objev: Vědci našli lidskou DNA starou přes 2000 let na stěnách jeskyní v Iberii

Výzkumný tým z Cáceresu publikoval průlomový objev DNA ponechaného lidmi na stěnách jeskyní v Česku i Portugalsku. Tato nálezů starší 2000 let mohla zásadně změnit náš pohled na studium prehistorie.

Vědecký tým, který vede výzkumné pracoviště v extremadurském městě Cáceres, se stal autorem jednoho z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let. Pomocí moderních metod analýzy se podařilo izolovat a identifikovat lidskou DNA z neobvyklého zdroje – z kamenných stěn starověkých jeskyní v Španělsku a Portugalsku. Tyto vzorky jsou staré více než dva tisíce let, což znamená, že se jedná o genetický materiál z období pozdní antiky.

Metoda, kterou vědci využili, je zcela inovativní. Biologické zbytky zanechané člověkem na hornině – ať už v podobě slin, potu nebo jiných tělesných tekutin – se staly cenným zdrojem informací pro moderní genetické analýzy. Na rozdíl od tradičních zdrojů DNA, jako jsou kostní zbytky nebo mumie, se jedná o stopu, kterou lidé v jeskyních zanechali zcela nezáměrně. Tímto způsobem mohou vědci získávat informace i v případech, kde nejsou k dispozici klasické archeologické nálezy.

Objev má obrovský potenciál pro budoucí výzkumy. Jeskyně, které byly místem setkávání, rituálů nebo běžného života našich předků, se nyní jeví v zcela novém světle. Každá stopa DNA na jejích stěnách by mohla vypovídat o tom, kdo se zde pohyboval, z jakých genetických linií pocházeli obyvatelé dané oblasti a jak se tyto populace v průběhu tisíciletí měnily. Tímto způsobem mohou археologové a genetici spolupracovat na rekonstrukci minulosti způsobem, který dosud nebyl možný.

Tento objev by mohl zásadně změnit metodiku studia prehistorie a starověku. Namísto toho, aby vědci čekali na nález skeletů nebo mumií, nyní mohou hledat genetické stopy všude tam, kde se člověk zdržoval po delší dobu. Jeskyně v Iberii, které byly dlouhodobě osídleny, se tak stávají živými archívy obsahujícími genetickou historii tisíců let lidské přítomnosti.

Tým z Cáceresu již plánuje rozšíření výzkumu na další území a experiment na dalších místech s dlouhou historií lidské činnosti. Pokud se metoda osvědčí a bude replikovatelná, může dojít k revoluci v tom, jak vědci studují minulost. Představa, že DNA zanechaná na horninách může vyprávět příběhy starověkých populací, otevírá zcela nové možnosti pro paleogenetiku a interdisciplinární výzkum.

Zdroj: Euronews

Rubrika: Svět