Řešení krize sociálního pojištění: bohatší by platili vyšší daně bez zvýšených příspěvků

Jedním z navrhovaných řešení pro stabilizaci financí sociálního pojištění je zrušení horní hranice příspěvků. Vysokopříjmové skupiny by tak přispívaly více bez nároku na zvýšené dávky.

Americké sociální pojištění (Social Security) čelí dlouhodobým finančním problémům, které mohou vést k jeho nestabilnosti v příštích dekádách. Jedním z nejčastěji diskutovaných řešení je právě zrušení zákona o maximální výši příspěvků, kterých se podílí pracující na financování tohoto systému. Tímto krokem by vysokopříjmové skupiny začaly přispívat výrazně více na pojistné, aniž by jim rostly nárok na vyšší dávky.

V současnosti existuje pevně stanovená hranice příjmu, z níž se počítají příspěvky na sociální pojištění. To znamená, že milionáři a velmi bohatí jedinci platí stejný procento z příjmů jako běžní pracovníci, ale pouze do určité výše. Zbylá část jejich příjmu je z těchto povinností osvobozena. Odstranění tohoto stropu by znamenalo, že by horní příjmová vrstva přispívala na pojistné ze všech svých výdělků bez omezení.

Návrh má své logické opodstatnění. Ačkoli by vysokopříjmovci platili více, jejich budoucí penzijní dávky by se nezvyšovaly proporcionálně – system by zůstal sociálně spravedlivý s ohledem na ty, kteří nemají vysoké příjmy. Je to tedy redistribuční opatření, které cílí na zlepšení dlouhodobé solvability celého systému bez razantních krůčků jako jsou změny věku odchodu do důchodu nebo snižování dávek.

Experti poukazují na to, že samotné zrušení příjmové hranice by mohlo zajistit až 75 % finančních problémů sociálního pojištění na následující desítky let. Ovšem není to jedinou navrhovanou změnou. Diskutuje se také o zvýšení míry příspěvků pracovníků a zaměstnavatelů, postupném zvyšování věku pro nárok na penzi, nebo kombinaci více opatření, která by systém stabilizovala.

Politická realita je však složitější. Zvyšování daní na skupinu vysokopříjmových občanů je citlivým tématem. Zároveň si ale demokraté i republikáni uvědomují, že bezdůvodné čekání a nekonání bude pro systém ještě škodlivější. Odborníci proto apelují na urgentní řešení, aby se problémy nestávaly ještě většími a zásahy nemusely být v budoucnu drastičtější.

Česká ekonomika sice funguje na jiných principech sociálního zabezpečení, ale princip solidarity mezi příjmovými skupinami a stabilizace důchodového systému jsou témata relevantní i pro nás. Návrh amerických reformátorů tak může být poučným příkladem toho, jak se evropské a české systémy vyrovnávají s demografickou změnou a dlouhodobou udržitelností.

Zdroj: MarketWatch

Rubrika: Business