Řadový šestiválec: proč se stává nepohodlným volbou automobilek

Řadový šestiválec je mezi nadšenci populární pro svou plynulost a výkon, ale konstruktéři automobilek čelí vážným praktickým problémům, které z tohoto typu motoru dělají stále redší volbu v moderních vozech.

Řadový šestiválec, tedy přímý motor se šesti válci v řadě, je legendou automobilového průmyslu. Jeho hladký chod a charakteristický zvuk mu získaly věrné fanoušky po celém světě. Současně je však tímto motorovým uspořádáním spojeno několik praktických nevýhod, které vysvětlují, proč ho automobilky postupně opouštějí a nahrazují jej jinými řešeními.

Délka motoru je hlavním problémem při integraci šestiválce do moderních vozů. Řadové uspořádání znamená, že všech šest válců stojí za sebou, což vytváří relativně dlouhý agregát. V éře, kdy se automobilky snaží maksimalizovat vnitřní prostor a zmenšovat vozidla, se tento konstrukční detail stává problematickým. Takto dlouhý motor se obtížně vejde do motorového prostoru kompaktních a středně velkých automobilů, které dnes převládají na trzích. Naopak V-motory nebo třeba řadové čtyřválce zaujímají méně místa v délkovém směru.

Druhým kritickým faktorem je hmotnost a poloha těžiště. Řadový šestiválec je přirozeně těžší než srovnatelný čtyřválec a jeho dlouhá konstrukce může negativně ovlivňovat rozložení hmotnosti vozidla. Pro inženýry je výzva zajistit, aby těžiště zůstalo v optimální poloze, zvlášť u vozů s pohonem vpředu. U předokolových automobilů mohou být problémy s podvozkem a řiditelností ještě výraznější, protože všechna hmota motoru visí daleko vpředu.

Výroba a ekonomika hrají neméně důležitou roli. Vývoj a výroba specifického řadového šestiválce jsou nákladnější než vývoj univerzálnějších motorových řad. V globální ekonomice orientované na snižování nákladů je pro automobilky levnější investovat do modulárních systémů, které mohou sdílet součástky mezi různými typy motorů. Moderní turbodieselové a turbobenzinové tříválce či čtyřválce mohou v mnohých aplikacích dosáhnout podobného nebo i lepšího výkonu při nižších nákladech na vývoj a při lepších údajích o spotřebě paliva.

Třetím faktorem je emisiní legislativa a požadavky na účinnost. Aby řadový šestiválec splňoval stále přísnější normy, je nutné jej vybavit složitou emisní technikou, což zvyšuje jeho cenu a složitost. Zároveň se automobilky zaměřují na elektrifikaci a hybridní technologie, kde se ukazuje, že kombinace menšího čtyřválce se systémem plug-in hybrid je efektivnější a ekologičtější řešení než tradičně spalovací šestiválec.

Přestože řadový šestiválec stále figuruje v prémiových vozidlech, zejména od BMW nebo Infiniti, jeho budoucnost v mainstreamovém automobilovém průmyslu vypadá nejistě. Automobilky si jednoduše nemohou dovolit udržovat ve výrobě motor, který zabírá příliš místa, je těžký, drahý na vývoj a není dostatečně flexibilní pro různé velikosti vozů. Místo toho sázejí na turbodieselové a turbobenzinové jednotky menšího objemu, které dokáží dodat podobný výkon s lepší hospodárností paliva a nižšími emisemi.

Zdroj: Jalopnik

Rubrika: Auta & Mobilita