Propast mezi bohatými a chudými: Top 10 procent utratí skoro stejně jako nejnižších 70 procent

Analýza ekonomistů Bank of America odhaluje šokující rozdíly v utracování amerických domácností. Nejbohatších deset procent populace utrácí na luxusní zboží a služby skoro stejnou částku, jakou zbývajících sedmdesát procent vydá na všechno včetně základních potřeb.

Ekonomická propast mezi americkou elitou a zbytkem populace je čím dál tím hlubší. Novinková analýza týmu ekonomistů z Bank of America jasně demonstruje, jak se americká ekonomika rozdělila do dvou zcela odlišných světů. Výzkum nahlíží do způsobu, jakým americké domácnosti nakládají se svými penězi, a výsledky jsou více než znepokojující.

Nejbohatší desetina si žije v jiném světě

Údaje ukazují, že nejbohatších deset procent Američanů utrácí na služby a zboží mimo základní potřeby (jako jsou potraviny, nájemné či zdravotní péče) takřka stejnou sumu, jakou nejnižších sedmdesát procent utratí dohromady za vše. Tato čísla přitom nejsou příliš překvapivá v kontextu rostoucích nerovností, ale jejich konkrétní velikost upozorňuje na hloubku problému. Zatímco průměrná rodina z nižších vrstev bojuje s tím, aby si mohla dovolit kvalitní jídlo a údržbu bytu, milionáři si bez problémů pořizují luxusní služby a produkty za částky, o kterých běžní Američané ani nemusí snít.

K-tvar ekonomiky se stále prohlubuje

Termín „K-shaped economy" (ekonomika ve tvaru písmene K) se v posledních letech stal klíčovým pojmem pro popis amerického hospodářství. Myšlenka je jednoduchá: zatímco horní část populace vzrůstá a prosperuje, dolní část stagnuje nebo se dokonce propadá. Bankротy, zadlužení a finanční tíseň jsou realitou milionů domácností, které se snaží udržet krok se zvyšujícími se náklady na bydlení, vzdělání a zdravotní péči. Současně se bohatí stávají ještě bohatšími a jejich spotřeba nekončících se luxusních statků nebrzdí ani ekonomické nejistoty.

Co stojí za touto rozdělením?

Důvody tohoto propastného rozdílu jsou komplexní. Играет roli inflace, která zasahuje nižší třídy mnohem více než elitu. Rostoucí ceny realit vylučují mladé lidi ze získání vlastního bydlení. Mzdy pro pracovníky v nižších a středních příjmech zaostávají za zvyšující se cenovou hladinou, zatímco investiční příjmy a akciové zisky bohatců rostou bezprecedentně. Digitalizace a automatizace pracovních míst navíc zmenšují poptávku po tradičních zaměstnáních pro pracovníky se základním vzděláním.

Důsledky pro americkou společnost

Dlouhodobé dopady této nerovnosti nejsou jen ekonomické, ale také sociální a politické. Rostoucí frustrace z nespravedlnosti vede k polarizaci společnosti, snížení sociální mobility a oslabování víry v systém. Ať už se bavíme o Spojených státech nebo o jakékoli jiné zemi (včetně České republiky), příliš velké rozdíly mezi bohatými a chudými vytváří nestabilitu a napětí, které se eventuelně musí nějakou formou vybít.

Analýza Bank of America je jen dalším důkazem toho, že současný ekonomický systém vytváří stále větší propast mezi těmi, kteří mají příliš mnoho, a těmi, kteří stěží vycházejí s penězi. Bez zásadních změn v přístupu k daňové politice, sociálnímu zabezpečení a vzdělání se lze jen těžko domniват, že by se tato situace v budoucnosti zlepšila.

Zdroj: MarketWatch

Rubrika: Business