Proč vědecký časopis stáhl články Maxe Plancka ze 40. let? Skandál kolem smazaného vědeckého dědictví

Prestižní vědecký časopis se rozhodl stáhnout z oběhu dva články fyzika Maxe Plancka z 40. let minulého století. Kliknutí na jejich odkaz nyní vede pouze na prázdné stránky, což vyvolalo debatu o zodpovědnosti vědeckých institucí vůči historickému dědictví.

Redakce jednoho z předních vědeckých žurnálů se rozhodla tichém smazat ze svého archivu dva články nositele Nobelovy ceny Maxe Plancka, které vyšly v 40. letech 20. století. Místo původních textů nyní čtenáři najdou pouze prázdné stránky a dokumenty bez obsahu. Jak přiznali sami vydavatelé, jde o krok, kterému se tradičně brání a který vyvolává vážné otázky ohledně toho, jak by měly vědecké instituce nakládat se svým archivem.

Tiché mazání z dějin vědy

Rozhodnutí stáhnout články z oběhu je neobvyklé a vzbuzuje rozpaky v akademické komuně. Vědecká periodika se tradičně bránila takovým drastickým krokům, protože stažení článků je vyhrazeno zejména pro případy, kdy je prokázána vědecká neserióznost, podvod nebo porušení etických standardů. V tomto případě však zdá se, že jde o článek s problematickým obsahem z pohledu současné doby. Jak se vyjádřil jeden z přispěvatelů do diskuse: „Intelektuálně je to nepřijatelné," čímž narážel na dilema, jak věda by měla zacházet se svým vlastním dědictvím.

Případ Plancka otevírá důležitou otázku o kontextualizaci historických pramenů. Na jedné straně existuje oprávněný požadavek čistit vědu od myšlenek, které jsou dnes považovány za neadekvátní či škodlivé. Na druhé straně však úplné vymazání z archivu může být chápáno jako revize dějin, která historickou realitu spíše skrývá než řeší. Mnoho historiků vědy argumentuje, že takové články by měly zůstat dostupné se patřičným upozorněním a kontextem.

Dilemata moderní vědecké etiky

Vztah vědy ke svému historickému dědictví není černobílý. V posledních dekádách čelí vědecké publikace tlaku na to, aby se vypořádaly se články a pracemi, které byly napsány v kontextu hodnot a náhledů doby, která je dnes považujeme za neuspokojivé. Konkrétní důvod stažení Planckových článků z archivu však redakce podrobně nekomunikuje, což zvyšuje nejistotu kolem celého procesu.

Případ upozorňuje na potřebu lepšího systému, jak vědecká periodika pracují s kontroverzním historickým obsahem. Místo tichého vymazání by mohlo být řešením jasné značení článků jako archiválních s historickým kontextem, nebo jejich zachování s editorskými poznámkami, které by vysvětlily, proč jsou součástí historie, i když se s jejich postoji již neztotožňujeme. Transparentnost redakčního procesu by v tomto případě byla na místě více než skrytí stažení.

Tento incident se tak stává příspěvkem do širší debaty o odpovědnosti vědeckých institucí nejen vůči budoucnosti vědy, ale také vůči její minulosti. Jak věda bude s historickými archivy nakládat, to bude mít dopad na to, jak budoucí generace budou schopny porozumět vývoji myšlení a hodnot v samotné vědecké komunitě.

Zdroj: Ars Technica

Rubrika: AI & Technologie