Proč měly auta ze sedmdesátých let obří nárazníky? Výrobci se proti nim bránili

Masivní nárazníky na automobilech z osmdesátých let nejsou vůbec výtvorem automobilek. Naopak, výrobci proti nim vehemently protestovali a nakonec svůj odpor vítězně prosadili.

Když se podíváme na fotografie aut z padesátých a šedesátých let, vidíme elegantní a streamline tvary, které v dnešní době považujeme za vůbec něco zvláštního. Pak ale přichází sedmdesátá léta a najednou máme co do činění s auty, která vypadají, jako by byla vybavena obřími proniky místo standardních nárazníků. Tyto masivní struktury tvořily často podstatnou část vizuálního vzhledu vozů té doby a mnohdy vůbec nebyly přínosem pro jejich estetiku.

Překvapivě však tyto obří nárazníky nebily vůbec ideou automobilek. Výrobci aut se proti jejich zavedení ostře bránili, neboť měly negativní dopad na vzhled vozů, zvyšovaly jejich hmotnost a komplikovaly konstrukční řešení. Přesto se staly nezbytnou součástí každého automobilu prodávaného v určitých trzích. Za tímto paradoxem stála legislativa – konkrétně americké bezpečnostní normy.

V 70. letech přijala americká vláda přísné požadavky na bezpečnost vozidel, která zahrnovala i standardy na odolnost nárazníků. Regulace požadovala, aby nárazníky vydržely nárazy z určité výšky bez poškození karoserie vozidla. To byl hlavní důvod, proč se nárazníky začaly masivně rozšiřovat – jednoduše, robustní nárazník lépe absorbuje energii při střetu. Automobilky však viděly pouze problém: jak splnit legislativní požadavky bez znetvořování designu vozu?

Řešení se ukázalo být překvapivě jednoduché a zároveň elegantní. Výrobci se nakonec podařilo prosadit úpravu legislativy, která zmírňovala přísnější požadavky. To byl jejich triumf v kampani proti obřím nárazníkům. Postupně, s příchodem osmdesátých let a pokrokem v materálech a bezpečnostních technologiích, se začaly vyrábět nárazníky, které byly sice stále funkční, ale již nemusely být tak absurdně velké a neohrabané.

Dnes, když se podíváme na vozy z 70. let s jejich charakteristickými obřími nárazníky, vnímáme je jako výraz té doby – jakýsi automobilový steampunk nebo futurismus. Ale ve skutečnosti jde jen o důkaz toho, že regulace a bezpečnost mohou někdy vnutit designu méně žádoucí směr. Ironie spočívá v tom, že právě automobilky, které nejdříve protestovaly, se nyní stały jejich obhájovatelem – staly se součástí automobilové historie a kultury.

Zdroj: Jalopnik

Rubrika: Auta & Mobilita