Proč má jen 20 procent lidí jamku na bradě? Evoluční biologové mají odpověď

Jamka na bradě patří mezi nejzáhadnější znaky lidské morfologie. Zatímco ji má pouze jeden z pěti lidí, její génová pozadí a původ zůstávají objektem vědecké debaty.

Jamka na bradě je fenoménem, který fascinoval lékaře a vědce po celá staletí. Ačkoliv ji v dnešní populaci vykazuje jen přibližně pětina všech lidí, jedná se o trait, který se vyskytuje podstatně více ve fotografiích slavných osobností než v běžné populaci. Tato pozorování vedla evoluční biology k otázce, co se za tímto charakteristickým znakem skrývá a jaké evolutivní výhody by mohl přinášet.

Genetika jamky je složitější, než jsme si mysleli. Dlouhodobě se věřilo, že jamka na bradě je jednoduše dědičný znak, který se dědí pomocí jednoho dominantního genu. Novější genetické výzkumy však ukazují, že situace je podstatně složitější. Jamka se dědí polygeneticky, tedy pomocí více genů, a její přítomnost či nepřítomnost není tak jednoznačná, jak se dříve myslelo. To vysvětluje, proč někdy nemají tuto vlastnost ani děti rodičů, kteří ji mají, a naopak.

Evolutivní biologie nám také připomíná, že samotná existence lidské brady je samou o sobě záhadou. Nejedná se o strukturu, která je nutná pro žvýkání nebo mluvení – naši evoluční předkové bez výrazné brady se obešli bez problémů. Někteří vědci se domnívají, že bradu vyvinuli neandrtálci a moderní lidé kvůli sexuální selekci, což by podporovalo myšlenku, že jamka má především estetickou a signalizační funkci. Muži by mohli bradu vyvinout jako znak zdraví a vitality привлекающих potenciální partnerky.

Z evolučního pohledu je zajímavé, že jamka na bradě se vyskytuje v různých kulturách a populacích s různou frekvencí. Zatímco v některých evropských populacích se vyskytuje přibližně u 25 % lidí, v asijských populacích je její výskyt nižší. Tato rozdílnost naznačuje, že se jedná o relativně mladý evolční znak, který se v různých geografických oblastech vyvíjel odlišným tempem.

Dnes víme, že jamka na bradě není medicínsky významný znak a nemá vliv na zdraví či funkčnost. Přesto zůstává jedním z nejzajímavějších příkladů toho, jak sexuální selekce formuje lidský vzhled. Ať už si myslíme, že je jamka atraktivní nebo ne, její přítomnost nebo nepřítomnost je důkazem složitého procesu, který se na tvorbě našeho vzhledu podílel po desítky tisíc let.

Zdroj: Forbes Innovation

Rubrika: Business