Proč Evropa ztrácí vědou založené inovace. Chybí jí „pátá svoboda"

Evropa disponuje špičkovou vědeckou základnou, ale vykonstituuje ji převést do praktických aplikací a komerčních produktů. Bývalý italský premiér Enrico Letta varuje, že v globálním závodě o inovace vítězí ti, kdo umí nejrychleji financovat, testovat, vyrábět a rozšiřovat nové technologie.

Evropa se nachází v paradoxní situaci. Na jedné straně patří mezi světové lídry v základním výzkumu, má špičkové univerzity a talentované vědce, které by závidět mohly prakticky všechny kontinenty. Na straně druhé však v převodu vědeckých poznatků do komerční praxe zaostává za konkurencí, která přichází z USA či Asie. Toto zjištění není novým pozorováním, ale jeho důsledky pro konkurenceschopnost Evropy jsou čím dál tím vážnější.

Rychlost je nové zlato. V současném světě globálních technologických změn platí, že rozhodující není jen kvalita vynálezů, ale především schopnost je financovat, testovat v praxi, vyrábět ve velkém měřítku a poměrně rychle dostávat na trh. Zde se ukazuje hlavní slabina evropského ekosystému. Zatímco americké či asijské startupy získávají rizikový kapitál na řadu kliknutí a mohou experimentovat v relativní svobodě, evropské inovátory se setkávají s byrokracií, fragmentovaným trhem a opatrným přístupem investorů. To vytváří situaci, kdy originální nápady vznikají v Evropě, ale jejich komerciální realizace se přesouvá jinam.

Chybí politická vůle a koordinace. Bývalý italský premiér Enrico Letta ve své úvaze pro Euronews upozorňuje, že Evropa potřebuje zásadní změnu přístupu. Není postačující spoléhat se na případné zlepšení přirozeným vývojem. Vyžaduje se aktivní intervence, která by vytvořila jednotný prostor pro rychlý vývoj technologií – podobně jako Unie kdysi vytvořila čtyři základní svobody pohybu (osob, zboží, služeb a kapitálu). Letta navrhuje zavedení „páté svobody" – svobody inovace a technologického vývoje bez zbytečných překážek.

Co konkrétně chybí? Jedná se zejména o zjednodušení regulatorního prostředí pro testování nových technologií, usnadnění přístupu k rizikovému kapitálu a vytvoření jednotného evropského trhu pro novinky. Dnes se setkáváme se situací, kdy něco funguje v Německu, v Česku má zase jiné pravidla a ve Francii zase jinak. Tato fragmentace zdržuje vývoj a zvyšuje náklady. Startupům se sám vývoj technologie zdá jako jednoduchý úkol vedle překonávání labyrintu různorodých legislativ.

Čas je na ústupu. Pokud Evropa nechce zůstat vědeckou „inteligenční" dílnou pro ostatní světové mocnosti, musí jednat. Investice do výzkumu jsou sice důležité, ale bez funkčního prostředí pro komercionalizaci zůstávají pouze nákladným výkladem. Globální trh inovací se nedá zastavit a čekat – už se rozhoduje, kdo bude lídrem v umělé inteligenci, kvantových technologiích, biotechnologiích a dalších klíčových oblastech příští dekády. Evropa má všechny předpoklady být v tomto závodě vítězem, pokud si konečně připustí, že věda bez biznysu zůstane jen zajímavou poznámkou v učebnicích.

Zdroj: Euronews

Rubrika: Svět