Příčný šestiválec: Vzácná motorizace, která má svůj důvod

Motory s řadou šesti válců jsou proslulé svou hladkou jízdou, ale jejich umístění příčně k podélné ose vozidla představuje konstrukční noční můru. Jen opravdu odvážné automobilky jako Volvo se pokusily tento obtížný kompromis zvládnout.

Když si představíme klasický řadový šestiválec, která automobilka se vám vybaví jako první? Pravděpodobně Porsche se svými ikonickými motory v zadní části, BMW se svými legendárními řadovkami v přední části, nebo snad Jaguar se svými hladkými šestiválci z minulého století. Všechny tyto případy ale mají jednu společnou charakteristiku: motory jsou umístěny podélně vůči karoserii vozidla. A to z velmi dobrého důvodu.

Přední příčné umístění motoru je konstrukční standardem pro malé a střední automobily již několik desítek let. Je to jednoduché – šetří místo, zjednodušuje výrobu a umožňuje maximální prostor pro cestující. Když ale výrobci cítí tlak na to, aby ponechali tuto konfigurace a zároveň nabídli luxusní atmosféru šestiválcového motoru, narazí na nepřekonatelný problém. Šestiválcový motor je příčně umístěný nanejvýš problémový. Délka motoru je prostě příliš velká, motor vyčnívá do prostoru určeného pro cestující a stavitel karoserie si táhá vlasy z hlavy.

Historie známe jen málo případů, kdy se automobilky pokusily tuto operaci úspěšně zvládnout. Volvo bylo jednou z mála automobilek, která se skutečně pokusila postavit vozidla s příčně uloženými šestiválci. Například v některých variantách svých středně velkých modelů 1980. a 1990. let se Volvo přiblížilo ideálu, ačkoli to stále vyžadovalo kompromisy v podobě snížených prostorů pro nohy nebo neobvyklých řešení pro rozvodovku.

Hlavním důvodem, proč se tato konfigurace nikdy příliš neuchytila, je jednoduchý fyzický fakt: šestiválcový motor je dlouhý. Zatímco čtyřválec lze poměrně snadno umístit příčně a ponechat přiměřený prostor pro interiér, šestiválec vám prostě zabere prostor až do zadní sedačky. Hry s geometrií motoru, jako je mírné naklopení či zvláštní umístění rozvodovky, jsou možné, ale vždycky to stojí na hraně praktičnosti.

Moderní výrobci si připustili porážku a vrátili se ke klasickému podélnému umístění pro větší vozidla se šestiválcovými motory, nebo úplně přešli na čtyřválce s turbodmychadlem. Je to pragmatické řešení – získáte podobný výkon a hladkost, ale bez nočních můr konstruktérů. Pro milovníky automobilů zůstane příčný šestiválec kuriózní kapitolou v historii motorismu, vzácným svědectvím o tom, jak daleko byla průmyslová odvaha ochotna zajít, aby se втиsnula luxusní motorizace do kompromisního prostoru.

Zdroj: Jalopnik

Rubrika: Auta & Mobilita