Prázdná města Číny: Desítky milionů opuštěných domů bez majitelů

Čína se potýká s bezednou krizí na trhu nemovitostí, která vede k existenci desítek milionů prázdných a nedokončených bytů. Tzv. „duchových měst" se v zemi postupně hromadí a stávají se symbolem kolapsu investiční bubliny.
Čína čelí jedné z nejzávažnějších ekonomických krízí v oblasti nemovitostí za poslední dekádu. Země vstupuje již do pátého roku nepřetržitého poklesu realitního trhu, přičemž experti odhadují, že v zemi existuje přibližně 90 milionů prázdných nebo nedokončených bytů. Toto zdrcující číslo jasně demonstruje rozsah problému, kterému čelí druhá největší ekonomika světa.
Fenomén tzv. „duchových měst" se stal ikonickým znakem čínské nemovitostní krize. Jedná se o celé městské aglomerace, které byly vybudovány s vidinou budoucího růstu a masivní urbanizace, avšak zůstaly převážně neobydlené. Tyto metropole s moderní architekturou, širokými ulicemi a luxusními objekty připomínají spíše filmové dějiště opuštěného světa než funkční sídliště. Chybí jim život, lidi a především schopnost splácet hypotéky a nájemné.
Krize se na nemovitostní trh valila postupně. Dlouhá léta býval tento segment jedním z hlavních motor ekonomického růstu Číny a přitahoval biliony juanů od investorů i běžných občanů, kteří se snažili zabezpečit budoucnost svých dětí. Developeři stavěli prakticky bez vědomí, že by mohla vzniknout nadprodukce. Když se však trh nasytil a poptávka začala klesat, výstavba pokračovala – a s ní i hromadění dluhů.
Osobité rysy čínské situace ještě problém zhoršují. Na rozdíl od západních zemí je nákup nemovitosti v Číně spíše investičním produktem než prostředkem bydlení. Rodiče si kupují byty pro své děti ještě před jejich sňatkem, byznesmeni spekulují s nemovitostmi jako s cennými papíry. To vedlo k umělému nadhodnocení cen a vzniku masivní bubliny, která se nyní praskává.
Dopady krize se dotýkají všech vrstev společnosti. Stavební podniky přestávají mít zakázky a propouštějí zaměstnance. Lokální vlády, které byly závislé na daních z prodeje pozemků, čelí drastickému poklesu příjmů. Běžní občané, kteří svěřili životní úspory do nákupu nemovitostí, ztrácejí své investice. Existuje také obava z možného kolapsu některých bank, které masivně financovaly realitní projekty.
Čínská vláda se snaží situaci stabilizovat různými opatřeními – od snižování úrokových sazeb po finanční injekce do klíčových developerů. Výsledky jsou však zatím skromné. Odborníci se shodují, že cesta z krize bude dlouhá a bolestivá, přičemž realitní trh se bude muset přeorientovat ze spekulativního modelu na udržitelné bydlení. Do té doby budou čínská „duchová města" zůstávat jako trvalé připomenutí rizik nekontrolovaného ekonomického vývoje.
Rubrika: Stavebnictví