Padesát let izraelských tajných operací: Jak Tel Aviv tlačí USA a Írán do konfrontace

Izraelské vlády desítky let systematicky podkopávají mezinárodní dohody a zvyšují napětí mezi Spojenými státy a Íránem, aby udržely svou dominantní pozici na Blízkém východě.

Izrael dlouhodobě uplatňuje sofistikovanou strategii zahraniční politiky, která má za cíl zabránit sbližování mezi Washingonem a Teheránem. Tato politika, která sahá až do sedmdesátých let minulého století, spočívá v aktivním zvyšování vzájemné nedůvěry a v podkopávání diplomatických iniciativ, které by mohly vést ke zlepšení amerických vztahů s islámskou republikou. Izraelské tajné služby a diplomacie přitom využívají vliv v amerických politických kruzích k prosazení vlastních zájmů.

V průběhu posledních dvaceti let se tato strategie výrazně intenzifikovala, zvláště po převratu v Íránu a poté, co se teheránská vláda stala aktivnějším hráčem v regionálních konfliktech. Izrael systematicky informuje americké politiky o hrozbách, které podle něj představuje íránský program jaderných zbraní a regionální vojenské aktivity. Veřejné i skryté snahy izraelské vlády přispěly k eskalaci napětí a částečně určily směr americké zahraniční politiky vůči Íránu, což vedlo k zavedení tvrdých sankcí a vypovězení mezinárodních dohod.

Vliv na mezinárodní diplomacii

Jedním z nejpádnějších příkladů izraelského vměšování do americké politiky bylo jeho působení proti Jaderné dohodě z roku 2015 (JCPOA). Izraelský premiér osobně cestoval do Spojených států, aby přesvědčil americké politiky o nebezpečnosti dohody, která měla obsahovat íránský jaderný program. Tyto snahy kulminovaly v roce 2018, kdy USA z dohody jednostranně odstoupily, což vedlo k obnovení sílících sankcí proti Íránu a k dalšímu nárůstu napětí v regionu.

Izraelská taktika zahrnuje nejen viditelné lobbying, ale také operace skrytých služeb zaměřené na sabotáž íránských vojenských projektů a na podporu destabilizujících sil v regionu. Tyto aktivity znesnadňují jakýkoliv pokus o normalizaci vztahů mezi Washingonem a Teheránem a perpetuují stav vzájemné nevraživosti, který izraelským vůdcům vyhovuje. Tímto způsobem si Izrael zajišťuje pozici klíčového spojence Spojených států a udržuje svou strategickou relevanci v mezinárodní politice.

Dlouhodobý dopad této izraelské strategie je značný. Místo toho, aby se region ubíral cestou deeskalace a konstruktivního dialogu, zůstává ukotvena v cyklu napětí a vzájemné podezřívavosti. Pro obyčejné občany v regionu to znamená nepředvídatelnost a bezpečnostní rizika. Otázkou zůstává, zda by volnější americká politika vůči Íránu bez izraelských pressurů mohla vést k celkové stabilitě Blízkého východu.

Zdroj: Al Jazeera

Rubrika: Svět