Otec kybernetiky Norbert Wiener: Geniální matematik, který varoval před automatizací

Norbert Wiener si zaslouží být zařazen mezi zakladatele moderní umělé inteligence po boku Alana Turinga a Johna von Neumanna. Tento bedlivě přehlížený matematik byl jedním z prvních, kdo jasně varoval před nebezpečím automatizace a technologických následků pro společnost.

Norbert Wiener (1894–1964) je jméno, které si mnoho lidí spojuje spíše s historií matematiky než s počátky umělé inteligence. Přitom právě tento americký matematik položil základy celého oboru kybernetiky, která se v mnoha ohledech stala průkopníkem dnešních technologických revolucí. Ačkoli se jeho jméno neobjevuje tak často vedle Alana Turinga nebo Johna von Neumanna, zasloužil by si zaujmout stejné místo v pantheonu velkých myslitelů 20. století.

Kybernetika jako věda budoucnosti vznikla během druhé světové války, kdy Wiener pracoval na problémech řízení zbraňových systémů. Ze svých výzkumů vytvořil ucelený vědecký obor zaměřený na pochopení komunikace a řízení v přírodě i strojích. Wienerova klíčová myšlenka byla radikálně jednoduchá: information je základní prvek, který lze studovat jednotně bez ohledu na to, zda se vyskytuje v živém organismu nebo v mechanickém systému. Tímto způsobem založil teoretické základy, na nichž později vyrostla moderní informatika a umělá inteligence.

Co však dělá Wienera výjimečným a pozoruhodným mezi jeho vrstevníky, je jeho etický a společenský pohled na technologický pokrok. Zatímco jeho kolegové se často soustředili čistě na technické aspekty vývoje, Wiener už v padesátých letech 20. století hlasitě varoval před závažnými důsledky automatizace. Pochopil, že pokud bude lidstvo pokračovat v slepém zavedování automatizovaných systémů bez zamyšlení se nad sociálními důsledky, čeká nás ztráta pracovních míst v masovém měřítku a narušení sociální struktury společnosti.

V knize „Člověk a stroj" publikované v roce 1950 Wiener popsal pozdější fenomény, které známe jako „technologické nezaměstnanosti" a varoval před tím, co bychom dnes mohli nazvat digitální nerovností. Jeho vize, bohužel, byla v té době považována za příliš pesimistickou nebo ryze utopickou. Přitom se ukázala být nadekvátní popis budoucnosti. Matematik totiž intuitivně chápal, že revoluce v automatizaci nebude jen technickou záležitostí, nýbrž záležitostí hluboce společenskou a politickou.

Dnešní relevance Wienerových myšlenek je nezvratná. V éře umělé inteligence, strojového učení a údajů si opětovně uvědomujeme, že technologie nejsou neutrální. Jsou to nástroje, které odzrcadlují hodnoty těch, kdo je vytvářejí, a jejich důsledky se dotknou všech sfér našeho života. Wiener již v padesátých letech varoval, aby bylo technologické rozhodování ponecháno pouze technikům a vědecké elitě. Tvrdil, že v demokratické společnosti by měli na rozhodování o nasazení technologií participovat všichni občané a měly by být zohledňovány širší společenské záležitosti.

Norbert Wiener si tak skutečně zaslouží být připomínán ne jen jako matematik a zakladatel kybernetiky, ale jako myslitel, který měl odvahu klást etické otázky právě když to bylo nepohodlné. Jeho odkaz nás vyzývá, abychom i dnes nepropadali slepé víře v technologický pokrok, ale abychom si položili důležité otázky o tom, jak chceme, aby technologie sloužily lidству. V duchu Wienerovy dědictví by měla být otázka „Jak?" vždy provázena otázkou „Proč?" a „Jaké budou následky?"

Zdroj: France24

Rubrika: Svět