Občanská věda odkryla skrytou mapu žraloků a rejnoků v Mozambiku

Údaje od dobrovolných vědců z platformy iNaturalist prozradily existenci 44 druhů žraloků a rejnoků v Mozambiku. Zároveň ale ukázaly, jak důležitý je výběr dat a jak může být crowdsourcingová věda předpjatá.

Netradičním způsobem se podařilo zmapovat biodiverzitu africké země.Data shromážděná tisíci dobrovolníky přispívajícími na otevřené platformě iNaturalist umožnila vědcům získat nový pohled na rozšíření žraloků a rejnoků v Mozambiku. Projekt, který se opírá o fotografické záznamy a pozorování běžných lidí, přinesl překvapivě konkrétní výsledky o tomto fascinujícím segmentu mořské fauny.

Analýza dat odhalila přítomnost čtyřiceti čtyř druhů těchto predátorů v mozambické části Indického oceánu. Tato čísla představují přibližně třetinu všech druhů žraloků a rejnoků, které se v zemi vyskytují. Jedná se o výsledek, který překvapil mnohé vědecké pracovníky, neboť dříve existovalo velmi málo systematických informací o jejich přesném rozšíření a abundanci v regionu. Crowdsourcingová věda tedy prokázala, že má reálný potenciál doplnit tradiční ichtyologický výzkum.

Geografické rozložení pozorování však vypovídá zajímavý příběh o tom, kde se nachází „prázdná místa" na mapě vědeckého poznání. Většina zaznamenaných druhů pochází z jižních oblastí Mozambiku, zejména z oblastí s vyšším turismem a delšími pobřežími s přístupem k internetu. Severní a západní regiony zůstávají poměrně málo zmapovány, což odráží strukturální omezení crowdsourcingového přístupu – lidé hlásí hlavně to, co vidí v místech, kde se právě pohybují.

Ochrana druhů čelí dvojímu tlaku. Mnoho z identifikovaných druhů žraloků a rejnoků patří mezi ohrožené druhy ohrožené intenzivním rybolovem. Mozambik je jednou z předních zemí v tzv. lovu žraločích ploutví – praxi, která vede k drastickému poklesu populací těchto živočichů. Nová data z iNaturalist tak nabízejí cenný materiál pro environmentální ochranu a strategické plánování managementu přírodních zdrojů.

Iniciativa zároveň upozorňuje na silné a slabé stránky vědeckého přístupu táhnoucího si data z veřejnosti. Na jedné straně se jedná o nejekonomičtější cestu, jak rozšířit znalosti o biodiverzitě v rozvojových zemích s omezeným rozpočtem na vědu. Na straně druhé ale takto získaná data trpí nevyhnutelnou zkreslením – obsahují pouze pozorování z míst, kde se nacházejí připojení uživatelé, a Often odrážejí spíš populární druhy než complete přírodní realitu.

Přesto si projekt zaslouží uznání. Společný úsilí tisíců dobrovolníků vytvářejících fotografickou dokumentaci mořské fauny přispělo k hlubšímu chápání ekosystémů Indického oceánu. Výsledky naznačují, že kombinace tradičního vědeckého výzkumu s crowdsourcingovými iniciativami může být klíčem k lepší ochraně ohrožené mořské biodiverzity v Africe i jinde ve světě.

Zdroj: Forbes Innovation

Rubrika: Business