Napětí mezi USA a Íránem posílilo dolar. Měny zemí třetího světa ztrácejí

Napětí mezi USA a Íránem posílilo dolar. Měny zemí třetího světa ztrácejí

Americké vojenské údery proti Íránu vyvolaly vlnu nervozity na finančních trzích. Investoři se v důsledku geopolitických nejistot uchýlili k bezpečnějším aktivům, což vedlo k posílení amerického dolaru na úkor měn rozvíjejících se ekonomik.

Vzrůstající napětí mezi Spojenými státy a Íránem se ve čtvrtek výrazně projevilo na globálních devizových trzích. Nové americké údery proti íránským vojenským cílům spustily typickou reakci investorů na geopolitické riziko – masivní přesun kapitálu do bezpečných přístavů. Americký dolar si v důsledku toho pochutnal na svém historickém postavení jakožto nejbezpečnější globální měny a výrazně posílil vůči konkurenci.

Postiženy jsou především měny zemí se středním a nízkým příjmem, které čelí dvojitému tlaku. Na jedné straně jejich ekonomiky fyzicky utrpěly v důsledku geopolitické nestability – zvýšená nejistota totiž vede k poklesu přímých zahraničních investic a opatrnějšímu chování obchodníků. Na straně druhé pak kapitalisti a institucionální investoři aktivně přesouvají své prostředky do bezpečnějších aktiv, zejména do amerických státních dluhopisů a právě do dolaru.

Dolar jako bezpečná střeženka vždy dominuje v časech globálního napětí. Америka jako největší ekonomika světa a země s nejlikvidnějšími finančními trhy představuje přirozený cíl pro investory, kteří se obávají o stabilitu svých majetků. Právě proto americká měna během krizí tradičně posiluje, zatímco měny zemí jako je Mexiko, Brazílie, Indie nebo Turecko zažívají bolestivý pokles.

Na české koruně se však geopolitické turbulence tak dramaticky neprojevily – koruna patří k stabilnějším měnám střední Evropy a především je součástí širšího eura-orientovaného bloku zemí. Přesto by si čeští investoři měli být vědomi, že při větších globálních krizích či dlouhodobějším napětí by se tlak na všechny měny mimo dolar zvýšil.

Centrální banky v rozvíjejících se ekonomikách nyní mohou čelit dilematu – zda zvyšovat úrokové sazby, aby své měny podporovaly, nebo naopak ustoupit a riskovat inflaci. Každá volba přináší své vady. Čím déle budou tenze mezi USA a Íránem trvat, tím větší dopad budou mít na finanční toky a investiční rozhodnutí institucí po celém světě.

Zdroj: Bloomberg Markets

Rubrika: Business