Mythos od Anthropic: Proč je kontrola exportu kyberbezpečnostních technologií marná

Mythos od Anthropic: Proč je kontrola exportu kyberbezpečnostních technologií marná

Třicet let historie ukazuje, že pokusy o zablokování šíření pokročilých kyberbezpečnostních technologií selžou. Stejný osud by měl potkat i ambiciózní model Mythos od společnosti Anthropic.

Americká vláda a další státy se tradičně snaží omezovat export pokročilých technologií s bezpečnostním potenciálem. Cílem je udržet konkurenční výhodu a zabránit jejich zneužití. Jenže historie ukazuje, že taková opatření jsou dlouhodobě neúčinná. Bez ohledu na právní bariéry se technologie šíří, softwary se kopírují a znalosti přecházejí přes hranice. Nyní se podobný scénář opakuje s modelem Mythos od společnosti Anthropic, který je určen pro analýzu a identifikaci kybernetických hrozeb.

Příklad nejlépe ilustruje vývoj šifrovacích technologií v 90. letech. Spojené státy považovaly pokročilou kryptografii za „válečný materiál" a omezovaly její export. Přesto se silná šifrování dostala po celém světě přes akademické články, open-source projekty a jednoduše přes hranice. Dnes je end-to-end šifrování standardem téměř všech komunikačních platforem. Export control v tomto případě selhal zcela.

Podobně se za posledních dvě dekád vyvíjela situace se spywarem a viry. Ačkoli mnoho zemí monitoruje prodej špionážního softwaru, nástroje jako Pegasus od izraelské firmy NSO Group se tak či onak dostaly mezi autority po celém světě. Zákazy a regulace zkrátka nestačí k tomu, aby zabránily šíření těchto technologií. Finančně motivovaní hráči stále najdou způsoby, jak obejít legislativu.

Model Mythos od Anthropic pro kyberbezpečnostní analýzy se potká se stejným osudem. Technologie pro obranu před útoky mají samy o sobě duální povahu – lze je použít jak pro ochranu, tak pro útok. Pokud se vláda pokusí omezit jeho exportu nebo přístup cizincům, nic to nezastaví ty, kteří si jej opravdu přejí. Výzkumníci ho rekonstruují, pašeráci ho dostanou do výroby konkurence, nebo jednoduše vznikne alternativa.

Klíčový problém spočívá v globální povaze moderní technologie. Umělá inteligence se vyvíjí v laboratořích po celém světě. Stejné principy, které Anthropic používá, mohou nezávisle vyvinout výzkumníci v Evropě, Asii nebo kdekoliv jinde. Export control tak funguje pouze na papíře a vytváří falešný pocit kontroly, zatímco skutečný vliv je minimální.

Místo marných pokusů o zablokování technologií by státy měly zaměřit energii na regulaci jejich využívání a na posílení vlastních schopností kybernetické obrany. Kontrola exportu je zatímco co do kyberbezpečnosti a AI přežitkem studené války, která v dnešní propojeném světě prostě nefunguje.

Zdroj: TechCrunch

Rubrika: AI & Technologie