Mezinárodní měnový fond snižuje prognózu růstu na rok 2026, zotavení očekává v 2027

Mezinárodní měnový fond (MMF) druhý letošní pokles své globální prognózy, kterou nyní stanovuje na tříprocentní růst pro rok 2026. Organizace upozorňuje na rostoucí nejistotu a rizika spojená s geopolitickými napětími, přičemž očekává oživení hospodářství v následujícím roce.

Mezinárodní měnový fond publikoval aktualizovanou předpověď ekonomického vývoje světové ekonomiky s méně optimistickými výhledem než původně očekávával. Nová prognóza předpokládá, že globální hospodářství bude v roce 2026 růst tempem tří procent, což představuje snížení oproti předchozím odhadům. Tato už druhá korekce v letošním roce signalizuje, že řada faktorů negativně ovlivňuje ekonomický vývoj na celosvětové úrovni.

Geopolitické riziko jako faktor zpomalení růstu

Experti MMF poukazují na zvýšenou nejistotu a množství rizik, která ohrožují hospodářský vývoj. Mezi klíčové faktory negativně ovlivňující ekonomiku patří zejména napětí na Blízkém východě, která vytvářejí dodatečný tlak na globální trhy a zvyšují ceny energií. Tyto geopolitické faktory se odrážejí nejen v cenách surovin, ale také v obecném klimatu na finančních trzích a v investičních rozhodnutích korporací a jednotlivců.

Přestože výhled pro příští rok zůstává opatrný, analytici MMF věří, že hospodářství se v roce 2027 začne zotavovat a růst by měl nabrat na síle. Tato dvouletá trajektorie zpomalení následovaného oživením odráží očekávání, že některá z aktuálních turbulencí postupně odeznějí a ekonomické subjekty se budou moci více zaměřit na dlouhodobý rozvoj.

Další geopolitické výzvy v Evropě

Kromě hlasitého varovného článku MMF se Evropa potýká se svými vlastními výzvami. Španělský premiér Pedro Sánchez se musel postavit výhrůžkám bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Takové scenárium by mělo zásadní dopad na španělskou ekonomiku a evropský obchodní prostor jako celek.

Energetická bezpečnost představuje další problém, kterým se Evropa musí zabývat. Vlny extrémních teplot, které v současné době postihují Francii a další části kontinentu, vytvářejí zvýšené nároky na energetickou infrastrukturu. Teplotní vlny způsobují, že francouzská elektrizační soustava pracuje na hranici svých kapacit, zvláště pak v důsledku zvýšené poptávky po klimatizaci a chlazení. Tento stav zdůrazňuje zranitelnost evropské energetiky a nutnost transformace směrem k udržitelným a resilientním zdrojům energie.

Kombinace těchto faktorů – od makroekonomických výzev spojených se zpomalením růstu přes geopolitické napětí až po klimatické výzvy – vytváří komplexní prostředí, v němž se musejí evropské vlády a globální ekonomické subjekty orientovat. Zotavení ekonomiky v roce 2027, jak předvídá MMF, bude do značné míry záviset na schopnosti těchto aktérů efektivně čelit těmto výzvám a najít dlouhodobě udržitelná řešení.

Zdroj: France24 English

Rubrika: Svět