Meta údajně zneužívala umělou inteligenci k propuštění zaměstnanců se zdravotními problémy

Bývalí zaměstnanci Mety podali žalobu, která tvrdí, že společnost používala umělou inteligenci k identifikaci a následném propuštění pracovníků se zdravotním postižením. Případný soud by mohl ohrozit kvalitativní normy běžné v technologickém průmyslu.

Sociální gigant Meta se ocitl v centru nových kontroverzí poté, co skupina bývalých zaměstnanců podala právní žalobu, která jej obviňuje z diskriminačního přístupu při propouštění pracovníků. Podle jejich tvrzení společnost systematicky zneužívala algoritmy umělé inteligence k identifikaci a cílení na zaměstnance se zdravotními problémy, zdravotním postižením nebo těmi, kteří čerpali zdravotní dovolenou.

Žaloba upozorňuje na konkrétní případ, kdy Meta údajně pomocí AI nástrojů analizovala data o absence zaměstnanců, době stráveného v kanceláři a dalších indikátorech. Algoritmy poté údajně cílily na pracovníky, jejichž zdravotní stav nebo absence vykazovaly určité vzorce, a doporučovaly jejich propuštění jako součást výrazné redukce stavu. Tato praxe by podle žaloby porušovala federální a státní zákony chránící práva osob se zdravotním postižením.

V loňských latach Meta prošla několika vlnami propouštění, během kterých přišla o desítky tisíc zaměstnanců. Vedení společnosti zdůvodňovalo tyto kroky potřebou zefektivnit operace a snížit náklady. Nový právní spor však naznačuje, že tyto rozhodnutí nemusela být tak objektivní, jak tvrdila vedení společnosti.

Případná ústava by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Meta, ale pro celý technologický průmysl. Soud by se mohl zabývat otázkou, do jaké míry je přípustné používat umělou inteligenci k analýze zdravotního stavu zaměstnanců a zda algoritmy představují skrytou formu diskriminace. Tento případ tak zdůrazňuje rostoucí obavy ohledně etického používání AI v korporátním prostředí.

Meta zatím na obvinění nereagovla oficiálním prohlášením. Společnost se v minulosti hájila tím, že její rozhodnutí o propouštění byla ekonomického rázu a vycházela z objektivních kritérií. Právníci zastupující bývalé zaměstnance však tvrdí, že interní dokumenty a záznamy dokazují opak a ukazují na cílené vyčleňování určitých skupin pracovníků.

Tento spor pokračuje v trendu rostoucích právních výzev, kterým čelí technologické společnosti v otázce pracovních práv, diskriminace a bezpečnosti údajů. Výsledek případu tak bude sledován s pozorností nejen v USA, ale také v Evropě, kde se regulace umělé inteligence stává součástí legislativního procesu.

Zdroj: Investing.com Commodities

Rubrika: Akciové trhy