Lodní doprava rezistuje zeleným palivům kvůli neúměrným cenám

Námořní průmysl se snaží najít cestu k ekologičtějšímu budoucnosti, ale vysoké ceny alternativních paliv zatím brání jejich masivnímu přijetí. Přestože je lodní doprava zodpovědná za zhruba 3 procenta světových emisí oxidu uhličitého, environmentální základ zůstává zatím jen vzdáleným snem.

Lodní průmysl se ocitl v nepříjemné situaci. Na jedné straně čelí rostoucímu tlaku klimatických aktivistů a politiků, kteří jej viní z podstatného podílu na globálních emisích uhlíku. Na straně druhé se potýká s ekonomickou realitou, která jej brzdí v přechodu na čistší zdroje energie. Všechna dosavadní řešení prostě zůstávají příliš drahá na to, aby je lodní společnosti mohly masově adopovat.

Problém není v nedostatku řešení, ale v jejich ceně. Globální námořní doprava je odpovědná za přibližně 3 procenta světových emisí CO₂, což je sice méně, než by mnozí očekávali, ale v kontextu klimatické krize jde stále o zásadní hráče. Tradiční paliva, která flotily používají déle než století, jsou v současné chvíli jedinou ekonomicky životaschopnou variantou. Syrová ropná paliva jsou levná a dobře dostupná, čímž vytvářejí základ nákladů na přepravu zboží po světových oceánech.

Zelená alternativa existuje, ale stojí příliš mnoho. Zelená paliva a biogenní paliva sice přibližují cestu k nižším emisím, ale jejich výroba je zatím finančně náročná. Zkapalněný zemní plyn, vodíkové pohony nebo syntetická paliva jsou perspektivní, ale jejich cena je často několikanásobkem ceny tradičních zdrojů. Pro lodní společnosti, které pracují s velmi nízkými maržemi a soutěží globálně, znamená taková cena v praxi konkurenční nevýhodu, kterou si nemohou dovolit.

Regulace přibývá, ale ekonomika zaostává. Zatímco Mezinárodní námořní organizace a jednotlivé státy přidávají do legislativy stále více povinností vůči redukci emisí, reálné možnosti lodařů se příliš neposunuly. Něco se mění v tom smyslu, že se začínají testovat první projekty s alternativními pohony, ale jejich kapacita zůstává marginální. Bez výrazného zvýšení investic do výroby zeleného paliva a bez podpory ze strany státu se zdá být transition rychlá nepravděpodobná.

Budoucnost lodní dopravy závisí na ceně. Klíčem k proměně je snižování nákladů na výrobu alternativních paliv. To lze dosáhnout pouze prostřednictvím masivní výroby a investic do technologií. Přitom se všechny strany shodují na jednom: bez ekonomické stimulace a bez toho, aby se cena zeleného paliva alespoň přiblížila ceně tradičních zdrojů, nebudeme svědky revoluce v lodní dopravě. Shippingové společnosti jednoduše nemůžou unést cenu samotné čistoty."

Zdroj: OilPrice.com

Rubrika: Akciové trhy