Legendární fantasy série, která inspirovala Hru o trůny, se těžko adaptuje – jsou si příliš podobné

Čtyřdílná série Memory, Sorrow, and Thorn měla zásadní vliv na vytváření Hry o trůny, jenže právě díky těmto paralelám se čeká na její filmové či televizní adaptaci zřejmě zbytečně.

V dějinách fantasy literatury existují momenty, kdy určité dílo utváří celý žánr na generace dopředu. Takovou právě roli sehrála série Memory, Sorrow, and Thorn od Stephena Kinga, která v 90. letech minulého století revolucionizovala představu o tom, jak by měl vypadat středověký fantasy epos. Její vliv se táhne až do současnosti – a nejvýznamnějším důkazem je právě fenomenální úspěch Hry o trůny.

Samotný George R. R. Martin v rozhovorech přiznával, jakou inspiraci mu Kingova série poskytla při vytváření svého Písně ledu a ohně. Memory, Sorrow, and Thorn nabídla kombinaci realistického přístupu k fantasy světu, politických intrik, impotentní moci symbolů a hrdinů, kteří se nedokázali veškerým nebezpečím vyhnout. Byla to práce, která osvědčila, že fantasy nemusí končit happy endem a že magii lze zacházet spíše jako s vzdálenou historickou záležitostí než s běžným nástrojem zápletky. Všechny tyto prvky se později staly definiční součástícelosvětově úspěšné Hry o trůny.

Právě na základě tohoto vlivu by se zdálo logické, že by někdo z klíčových tvůrců Kingova díla mohl zajímat adaptace přímo Memory, Sorrow, and Thorn. Jenže zde se skrývá problém, který se ukáže být překonatelnou překážkou. Série si s Hrou o trůny totiž sdílí příliš mnoho prvků – politické intriky mezi jednotlivými královstvími, složité vykreslení antihrdinů, postavy, které se nevyhneme tragickému osudu, a neocenitelný smysl pro realismu a důsledky rozhodnutí postav. Když by se někdo pokusil adaptovat Kingova čtyři díly, divák nebo čtenář by to takřka jistě vnímal jako pouhé opakování či parafrázi toho, co jsme již viděli na obrazovkách během osmi sezón Hry o trůny.

Dalším faktorem je čas – Hra o trůny zcela obsadila mediatnější prostor pro temnou, politickou fantasy. Po její vlně je obtížné představit si, jak by publikum přijalo další podobné dílo, byť by bylo původnější a literatury založené. Tvůrci by si museli klást otázku, zda by stálo za to věnovat miliony na produkci něčeho, co by bylo poměřováno s jedním z největších seriálů všech dob a nacházelo by se ve stejném žánrovém území.

Memory, Sorrow, and Thorn zůstane jednou z nejdůležitějších literárních děl fantasy tvorby – jako tiché tvůrce pozadí, který formoval moderní pojetí žánru. Ironie osudu chce, že právě její vliv ji činí adaptací nepravděpodobnou. Někdy se totiž knihy stanou natolik zásadními, že jejich vliv překročí jejich vlastní médium, a v tu chvíli se stávají příliš velkým stínem pro jakékoliv filmové či televizní zpracování. Memory, Sorrow, and Thorn je nejspíš právě takovým případem.

Zdroj: Collider

Rubrika: Filmy & Seriály