Kuba na kolenou: Bez elektřiny, bez paliva a bez internetu

Kubánská energetická krize se srazila s ekonomickým kolapsem, zatímco Spojené státy zintenzňují sankce proti ostrovu. Mezi americkým tlakem a domácí krizí se Kubánci snaží běžně přežít každodenní výzvy.

Karibský ostrov Kuba se ocitl v jedné z nejhorších energetických krizí své novodobé historie. Systematické výpadky elektřiny trvají hodiny denně, v některých případech až více než dvanáct hodin. Bez elektrického proudu se zastavují fabrika, nemocnice jsou odkázány na nouzová řešení a domácnosti zůstávají v temnotě. Situace paralyzuje celou společnost a nutí občany přizpůsobovat si jejich každodenní rutinu podle nepředvídatelného harmonogramu vypínání proudu.

Nedostatek paliva a jeho kaskádové důsledky zhoršují bídnou situaci. Zbytky ropy, která dříve proudila z vybaveného союzníka – Ruska, a později z Venezuely, téměř úplně vyschly. Bez paliva nefungují ani elektrocentrály, které byly jedinou záslou proti energetické krizi. Autobusy zůstávají na parkovištích, taxisté nejedou, a běžné lidské aktivity jako nákup potravin se stávají náročným logistickým podnikem. Ekonomická produkce země se přitom pohybuje jen na zlomku svých možností.

Přísné americké sankce, které Washington postupně znovu zaváděl a následně zpřísnil, ještě více sevřely smyčku kolem kubánské ekonomiky. Embargo omezuje možnost obchodovat a přístupu k zásadním surovinám. Kuba se tak ocitla v přísnějších podmínkách než kdykoliv v posledních letech. Mladší generace, která pamatuje lepší doby, nyní zoufale hledá jakoukoliv cestu ze země, aby si mohla zajistit lepší život v zahraničí.

Digitální izolace se přidává k fyzickému utrpení. Internet je buď vypnutý, nebo jeho kvalita je natolik špatná, že jej pro praktické účely není možné používat. Výpadky připojení jsou součástí běžného dne, stejně jako výpadky proudu. Pro mladé lidi, kterým internet znamená přístup k informacím a celosvětovému světu, je toto omezení zdrcující. Školství a vzdělávání se stávají čím dál tím více izolované, když studenti nemohou přistoupit k online zdrojům ani se poradit s vrstevníky ze zahraničí.

Havana, která byla kdysi zhýčkaným městem karibské kultury a hudby, nyní představuje symbol úpadku a zoufalství. Ulice jsou prázdnější, obchody mají omezené zásoby, a v tváři každého člověka se odráží únava a beznaději. Kubánci, kterými byl připraven revolučními ideály, se nyní ptají, jak dlouho je jejich ostrov schopen ještě snášet takové podmínky.

Historický kontext dělá situaci ještě tragičtější. Poté, co se Cuba vymanila z amerického vlivu v šedesátých letech, se stala symbolem odporu vůči западnímmu hegemonismu. Avšak bez technologické modernizace a obnovy infrastruktury se ostrov postupně propadl do zastaralosti. Nyní kombinace vnějšího tlaku a vnitřního rozpadu vytváří atmosféru, která nutí miliony Kubánců čelit své nejhorší realitě – že budoucnost jejich domoviny zůstává nejistá a plná otázek bez odpovědí.

Rubrika: Svět