Klimaflace bude mít na ceny potravin větší dopad než válka. Economia už počítá s budoucností

Letošní vlny veder budou mít na ceny potravin v roce 2027 větší vliv než geopolitické konflikty. Ekonomové upozorňují na fenomén климаflace, který zasáhne nejen nákupní košík, ale i hypoteční sazby a celý reálný sektor ekonomiky.

Zatímco politici a média intenzivně sledují geopolitické krize a jejich dopad na globální ekonomiku, ekonomové upozorňují na podstatně vážnější hrozbu: klimaflaci. Jde o fenomén, kdy klimatické změny přímo zvyšují ceny potravin a dalších zboží základní potřeby. Podle nejnovějších prognóz vedoucích ekonomických institucí bude mít právě tato klimatická inflace na ceny jídla v nadcházejícím roce 2027 výraznější vliv než například konflikty na Blízkém východě.

Letošní rekordy teplot budou mít dlouhodobé následky

Letošní léto přineslo Evropě i zbytku světa bezprecedentní vedra. Meteorologové zaznamenali nejhorší sucha za dekády, což mělo okamžitý dopad na zemědělství. Ničivé srážky v některých oblastech a půlměsíční sucha v jiných vytvořily perfektní koktejl pro katastrofální sklizeň. Při pohledu na globální trhy se tento problém ještě zhoršuje: zemědělci v klíčových producentských zemích (od USA po Indii) hlásí výrazně nižší výnosy plodin. To automaticky znamená, že do pultů obchodů dorazí méně potravin za vyšší ceny.

Jak klimaflace ovlivní vaši peněženku

Ekonomové z předních finančních institucí upozorňují, že dopad klimatické inflace se nebude týkat pouze cen v supermarketu. Zvyšující se ceny potravin budou postupně pronikat do celého hospodářství. Inflace v cena energií potřebných pro zemědělství, přepravy a skladování vytvoří kaskádový efekt, který se promítne i do hypotečních sazeb. Centrální banky budou nuceny reagovat přísnější měnovou politikou, což bude tlačit na zvýšení úrokových sazeb pro půjčky na bydlení.

Geopolitika zůstane druhoradá

Zatímco válečné konflikty (včetně situace v Íránu) mohou zasáhnout konkrétní hospodářství či regiony, klimaflace je problém globální a všichni ji pocítíme. Nejhoršímu dopadů pravděpodobně čelí populace rozvojových zemí, kde lidé utratí za potraviny podstatně vyšší procento svého příjmu. Pro českou ekonomiku bude zajímavé, jak se adaptují místní zemědělci a prodejci. Rostoucí ceny mohou paradoxně posílit domácího producenty, pokud se jim podaří účinně konkurovat globálním hráčům.

Připravit se na novou realitu

Klíčová otázka zní, jak se na tuto situaci připravit. Vláda by měla podporovat inovace v zemědělství, především v oblasti zavlažovacích technologií a odolnosti plodin vůči extrémním výkyvům počasí. Investoři si budou muset pohlídat své portfólio a zvýšit alokaci do oblastí, které budou odolné vůči klimatické inflaci. Samotní konzumenti pak budou muset počítat s tím, že ceny potravin nebudou zřejmě klesat, a pokud možno diverzifikovat své nákupní zvyklosti.

Zdroj: Forbes Innovation

Rubrika: Business