Když se budova změní: Architektura, která se přizpůsobí životu

Budovy by měly být navrženy s ohledem na budoucnost, která je nevyzpytatelná. Případ amsterdamské budovy De Keyzer ukazuje, jak se stavby mohou úspěšně transformovat a sloužit zcela jiným skupinám obyvatel, než pro které byly původně určeny.

Pražská, berlínská či vídeňská architektura nás učí, že kvalitní stavby mají hodnotu nadčasovou. Není to jinak ani u budovy De Keyzer v Amsterdamu, kterou otevřela svého času pro velmi specifickou skupinu uživatelů – seniory vyžadující péči. Stavba nabízela čtyřicet osm lůžek v psychogeriatrické péči a šedesát osm bytů přizpůsobených pro osoby na vozíku. Součástí projektu byly i prostory pro neformální pečovatele a speciální vybavení pro lékařskou péči u lůžka pacienta.

Transformace, která se povedla

Když se budova v roce 2011 otevřela veřejnosti, připadalo vše perfektně naplánováno pro své určení. Architekt i projektanti si byli vědomi, jaké potřeby senioři mají, a stavba byla navržena s velkým důrazem na dostupnost a bezpečnost. Krátce po dokončení však došlo k neočekávanému obratu. Budova byla prodána investičnímu fondu, který měl úplně jiné plány. Místo starších lidí, pro které byla určena, se do bytů postupně nastěhovali mladí rodiče s dětmi.

Zásada univerzálního designu se osvědčila

To, co by mohlo vypadat jako katastrofa nebo minimálně jako chyba projektování, se však ukázalo jako překvapivě logický vývoj. Prvky, které byly původně zamýšleny pro seniory, se paradoxně ukázaly jako mimořádně vhodné i pro rodiny s malými dětmi. Snížené prvky pro osoby se zdravotním postižením jsou praktické pro rodiče s kočárky. Bezpečnostní prvky navržené pro starší generaci slouží také bezpečnosti dětí. Prostorné chodbičky a bezpečné prostředí vyhovují jak babičkám a dědečkům, tak dětem objevujícím svět.

Architektura, která přežije trendy

Případ De Keyzer ilustruje důležitou pravdu současné architektury: dobře navržená budova by měla být dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobila měnícím se potřebám společnosti. V čase, kdy stavby často padají za oběť módním trendům nebo překonaným představám o užívání prostoru, se ukazuje cena nadčasového a inkluzivního designu. Stavby, které myslí na různé skupiny uživatelů – ať už jsou to staří lidé, rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením nebo zdraví mladí dospělí – se stávají skutečně rezilentními a trvale hodnotnými.

Amsterdamský příklad by měl být inspirací pro architekty a projektanty po celém světě, včetně České republiky, kde se potýkáme s podobnými výzvami – stárnutím populace na jedné straně a potřebou kvalitního bydlení pro mladé rodiny na straně druhé. Budoucnost nepatří stavbám vytvářeným jen pro jednu skupinu uživatelů. Budoucnost patří těm, které se mohou měnit a rozvíjet spolu s potřebami lidí, kteří v nich žijí.

Zdroj: ArchDaily

Rubrika: Stavebnictví