Jsem číšník bez penzijního jistoty: Co bude s osobou v 60 letech s minimálními úsporami?

Mnoho Čechů stojí před stejným problémem jako americký číšník na prahu důchodu - pracují fyzicky náročné práce bez adekvátního spoření na stáří. Finanční poradci přitom vidí cestu, jak situaci vyřešit.

Při dosažení věku 60 let si člověk obvykle začíná představovat poslední roky své profesní kariéry. U lidí pracujících v sektoru služeb, jako jsou číšníci, číšnice či jiní zaměstnanci cestovního ruchu, je však realita často podstatně chmurnější. Jejich platy nejsou vysoké, sociální pojištění není garantované a penzijní spoření může představovat jen symbolickou částku. Právě taková situace se týká číšníka v USA, který si v 60 letech uvědomil, že má v dlouhodobém spoření - v tzv. Roth IRA - pouhých 2 000 dolarů (zhruba 50 tisíc korun).

Nerealistické vyhlídky do důchodu

Otázka, kterou si takový člověk klade, zní: co se se mnou bude dít? Odpověď není potěšující. S věkem 60 let by měl člověk ideálně naspořit alespoň desetinásobek své roční útraty, aby se mohl spolehnout na důchod. Číšník se obává, že bude pracovat až do smrti, a statistiky mu nedávají zas tak moc šancí. Střední doba dožití v jejich věkové skupině se pohybuje kolem 20-25 let, ale jejich fyzické schopnosti a zdravotní stav se v tomto věku zpravidla zhoršují.

Realistická řešení pro pozdní spořitele

Finanční analytici přesto vidí několik možných cest. První z nich je výrazné prodloužení pracovního života - ne nutně v tak fyzicky náročné profesi, ale v nějaké podobě samostatně výdělečné činnosti. Druhým řešením je úplná reorganizace životního stylu a drastické snížení výdajů. Třetím, ne snad ideálním, ale reálným scénářem je kombinace menšího státního důchodu, doplňkového příjmu v nízkých hodinách a společného bydlení s rodinnými příslušníky, což by značně snížilo celkové náklady na život.

Klíč je v akci, ne v rezignaci

Ačkoli se situace jeví jako beznadějná, finanční průvodce zdůrazňují, že právě nyní, v 60 letech, je čas jednat. Každý rok, kdy člověk ještě pracuje, je příležitost přispět více do důchodového spořeni a oddálit čas, kdy bude muset čerpat z minimálních úspor. Zároveň je důležité začít plánovat sociální a zdravotní péči na stáří, aby tyto výdaje nebyly zaskočením.

Příběh číšníka v předpensijním věku odráží větší problém v moderní společnosti - nedostatek finančné gramotnosti a časného spoření. Mnozí lidé si uvědomí vážnost své situace až v chvíli, kdy je již pozdě něco zásadně změnit. Přesto to neznamená, že je třeba rezignovat. I v 60 letech je možné přijmout některá obtížná rozhodnutí a alespoň částečně si zajistit důstojné stáří.

Zdroj: MarketWatch

Rubrika: Business