Jídelní zvyklosti hobitů z Flores odhalují tajemství jejich evoluce

Analýza stravovacích návyků vymřelého druhu Homo floresiensis naznačuje, že tito miniaturnísté hominini nemuseli být lovci využívajícími oheň tak, jak se dosud předpokládalo. Jejich evolučních původ tak mohl být zcela odlišný.

Nový výzkum zaměřený na zbytky potravy a stop koloňání ukazuje, že tzv. "hobiti z Flores" se mohli živit značně odlišně, než si dosavadní vědecká komunita myslela. Homo floresiensis, vymřelý druh malých hominů objevený v Indonésii, představuje jednu z největších záhad paleoantropologie. Nyní se ukazuje, že jejich stravovací strategie mohla být klíčem k pochopení jejich skutečného místa v našem evolučním stromě.

Archeologické nálezy naznačují, že hobitům z Flores chyběly důkazy rozšířeného používání ohně, které by se očekávalo u loveckých skupin v období před tisíci lety. Místo toho analýza konzumovaných rostlinných zbytků a kosterních fragmentů zvířat ukazuje, že jejich strava byla primárně založena na sběru a konzumaci prvotních živočichů. To podstatně mění představu o jejich ekologické roli a sociální organizaci. Byli to spíše oportunističtí sběrači se schopností lovit menší kořist, ne aktivní lovci velkých zvířat.

Evolučnější původ, než jsme mysleli

Pokud by se potvrdilo, že Homo floresiensis nebyl aktivním uživatelem ohně a velkých nástrojů, mohlo by to znamenat, že jejich linie se oddělila od našich předků dříve, než se dosud soudilo. Dosavadní teorie předpokládala, že tento druh je výsledkem dwarfismu – zmenšení velikosti těla velkých hominidů – které nastalo po jejich příchodu na island Flores. Nové poznatky však naznačují složitější evoluční scénář, kde by hobitům zůstaly zachovány primitivnější behaviorální rysy jejich vzdálených předků.

Výzkumný tým analyzoval mikroskopické stopy na nástrojích, zbytky jídla v sedimentech a chemické signatury v kostí, které prozrazují, jaké potraviny převažovaly v jejich jídelníčku. Nalezené zbytky rostlin, semen a malých živočichů nastolovaly otázku, zda měli hobiti w obecně elegantnější nebo primitivnější stravu v porovnání s jinými homininy stejného období.

Tato zjištění mají dalekosáhlé důsledky pro naše chápání lidské evoluce. Pokud by se ukázalo, že Homo floresiensis reprezentuje starší větvení v našem evoluční linii, mohly by být pozorované rozdíly v chování a fyzických charakteristikách důsledkem divergentní evoluce pod specifickými podmínkami izolovaného ostrova. Další výzkum zbytků DNA a podrobnější analýza lokalit s fosiliemi by měla přinést daleko jasněji odpovědi na otázky, které si vědci dosud kladou.

Zdroj: Ars Technica

Rubrika: AI & Technologie