Jak se staví k americké dohodě různé iranské politické směry?

Irán se vnitřně dělí v otázce memoranda o porozumění s USA. Jednotlivé politické tábory mají zcela odlišné názory na to, jak by měla vypadat budoucnost vzájemných vztahů.

Teherán se stává dějištěm ostré politické debaty, kterou spustila možnost uzavření memoranda o porozumění mezi Íránem a Spojenými státy. Zatímco progresivní a pragmatické síly v zemi vidí v takovém kroku cestu k normalizaci vztahů a zmírnění ekonomických sankcí, konzervativní a principiální tábory naopak vyjadřují hluboké obavy z ohrozit základní hodnoty islámské republiky.

Pragmatikům jde především o ekonomiku. Podnikatelské kruhy a ekonomické poradce podporující diskuze s Washingtonem argumentují tím, že dohoda by mohla otevřít cestu k postupnému zrušení sankcí, které těžce postihují iránský průmysl, export a běžné občany. Pro ně představuje jakékoli zlepšení vztahů s USA šanci na hospodářský vzestup a návrat iránských peněz zamrzlých v zahraničí. Mnoho módních vůdců a technokratických ministrů vidí v takovém smíru pragmatické řešení, které by mohlo zlepšit životní úroveň na ulicích Teheránu i dalších měst.

Konzervativní odpor je však neméně vehementní. Stoupenci tradičního islámského přístupu, mezi něž patří také značná část vojenské elity včetně jednotek Islámských revolučních gard, vidí v kterémkoli dohodnutí se Západem vydání a zradu. Pro ně je nepřijatelné, aby se Írán podvolil americkému tlaku či se věnoval zbližování s "velkým satanem", jak je США tradicionalně označovány v politické rétorice teokratického režimu. Tyto skupiny argumentují, že by jakákoliv ústupky vedly k postupnému oslabení islámských principů státu a jeho nezávislosti.

Deklarovaná nacionalistická fronta představuje třetí линию. Část iránských politiků zdůrazňuje nacionalní hrdost a porušování suverenity země. Pro ně je jedno, zda dochází ke zlepšování či zhoršování vztahů – na prvním místě musí stát ochrana iránských interesů bez jakéhokoliv vměšování zahraničních mocností. Tato skupina by byla ochotna jednat s USA jen za velmi tvrdých podmínek, které by zajišťovaly, že Írán nebude nucen ustupovat na klíčových otázkách své zahraniční politiky.

Rozpor mezi jednotlivými frakcemi není jen ideologickou abstrakcí – výrazně ovlivňuje samotnou schopnost iránské vlády jednat s americkou stranou. Zatímco některé segmenty iránské politické struktury jsou ochotny ke kompromisům, jiné je buďto přímo sabotují, nebo na ně vyvíjejí silný tlak prostřednictvím státních médií a mocenských struktur. Výsledek této vnitřní bitvy bude mít zásadní dopad nejen na bilaterální vztahy mezi Íránem a USA, ale také na stabilitu širokého Středního východu.

Zatím však zůstává nejasné, která strana vnitropolitického sporu v Teheránu nakonec zvítězí. Mnohé bude záviset na tom, jak se situace vyvine na mezinárodní scéně a jaký tlak bude vyvíjen ze zahraničí na iránské vůdce, aby se přiklonili k jednému či druhému přístupu.

Zdroj: Al Jazeera

Rubrika: Svět