Italský fotograf zachycuje ohrožené bublinkové domy v srdci Dakaru

Italský fotograf Andrea Ferro dokumentuje posledních zbývajících bublinkových domů z padesátých let v Dakaru v Senegalu. Unikátní stavby ze železobetonových kopulí představují architektonickou vzácnost, která je dnes vážně ohrožena zánikem.

Italský fotograf Andrea Ferro se rozhodl zachytit vzácnou architektonickou dědictinu senegálské metropole. Věnoval se dokumentaci zbývajících bublinkových domů z fifties, které z Dakaru postupně mizí. Jde o jedinečné stavby z padesátých let dvacátého století, jejichž charakteristická kulatá forma a železobetonové kupole je dělají snadno rozpoznatelnými. Tyto domy jsou pojmenovány podle specifické stavební techniky – jejich struktury vznikaly pomocí nafukovaných forem, které sloužily jako bednění při betonování.

Ferrův fotografický projekt se zaměřuje nejen na architektonické detaily těchto staveb, ale také na reálný život jejich obyvatel. Fotograf se na místě nezastavil při pouhém zaznamenávání budov zvenčí. Své objektiv namířil i dovnitř těchto domů, aby ukázal, jak v nich lidé skutečně žijí. Snímky odhalují každodenní existenci za stěnami těchto neobvyklých staveb a dokumentují jejich kulturní a sociální hodnotu pro místní komunitu.

Doba bublinkových domů je však nezvratně končící. Tyto stavby čelí neustálému nebezpečí demolice, a to jak vlivem postupující urbanizace, tak i stavebního pokroku a měnících se požadavků moderní doby. Majitelé často není schopni či ochotni investovat do údržby takto specifických staveb, které vyžadují specializované přístupy. Mnohé z nich tedy postupně chátrají a mizí z městské krajiny.

Ferrův projekt tak získává na důležitosti právě v kontextu zachování architektonického dědictství. Jeho fotografie se stávají jakýmsi vizuálním svědectvím o unikátní kapitole stavitelské historie města. Bublinkové domy v Dakaru nejsou jen objekty, ale součástí urbánní identity tohoto západoafrického města, která se postupně vytrácí. Fotograficky zdokumentovaná svědectví Ferroho tak mohou sloužit budoucím generacím jako připomínka toho, jakou architektonickou bohatostí se město kdysi pyšnilo.

Iniciativy jako ta Ferroho jsou stále důležitější v kontextu globálního úsilí o ochranu architektonických monument a zachování nejrůznějších forem stavitelské kultury. Fotografie má v tomto ohledu nezastupitelnou roli – dokáže zmrazit čas a zachovat vizuální dědictví pro budoucnost, i když samotné stavby nemusí přežít. Ferrův projekt tedy představuje nejen umělecké gesto, ale také vědecko-dokumentační přínos pro studium architektury dvacátého století.

Zdroj: Dezeen

Rubrika: Stavebnictví