Italská banka zpochybňuje úsporu peněz při překladech pomocí stablecoinů

Výzkum Banky Itálie odhalil, že stablecoiny pro zahraniční převody peněz nejsou nutně levnější než tradiční metody. Skryté poplatky za směnu a bankomatové služby často vyrovnávají jejich výhody.

Nová studie italské centrální banky přináší překvapivé zjištění o efektivnosti stablecoinů pro mezinárodní finanční převody. Dlouhodobě se předpokládalo, že kryptoměny stabilizované na kurz jednotlivých měn budou znamenat revoluci v remitencích – přesunech peněz mezi zememi. Praktické testy však ukazují, že skutečná úspora není až tak velká, jak slibují příznivci digitálních aktiv.

Výzkum byl proveden formou tzv. mystery shopping experimentu, kdy výzkumníci testovali skutečné náklady na zahraniční převody pomocí různých kanálů. Zjistili, že stablecoiny si konkurují s tradičními metodami převodu peněz, přesto však jejich výhodnost není nijak výrazná. Klíčovým problémem se ukázaly být skryté náklady – výměnné poplatky, které si účtují výměnárny, a marže na kurzu cizí měny, kterou si tyto služby přidávají k oficiálnímu kurzu.

Bankovní infrastruktura a blockchain jsou sice dvě různé technologie, ale v praxi se při převodu stablecoinů musí peníze nakonec stejně vejít do tradičního bankovního systému. To znamená, že se jejich uživatelé nemůžou vyhnout tradičním bankomatovým poplatkům a pobytu peněz v systému, který převody zpomaluje a zdražuje. Mnoho služeb používajících stablecoiny je tedy na úrovni nákladů porovnatelných se SWIFT transfery nebo jinými etablovanými metodami.

Výzkum také poukázal na další komplikaci – volatilitu při koupi samotného stablecoinu. Ačkoliv by se jejich cena měla držet na stanovené hladině (odtud název „stabilní"), v praxi se kurz mírně pohybuje v závislosti na poptávce a nabídce. To znamená, že i když je stablecoin stabilnější než běžná kryptoměna, při konverzi na národní měny dochází k minimálním, ale reálným ztrátám.

Objevy z italské banky mají důsledky pro vyspělé ekonomiky, v nichž jsou tradičními kanály převodů disponibilní a levné služby. Situace se může lišit v zemích mimo OECD, kde přístup k bankovním službám není tak rozvinutý a kde by blockchainová řešení mohla mít větší smysl. Studie nicméně ukazuje, že stablecoiny samy o sobě nejsou zázrakem – jejich přínos spočívá spíš v jejich flexibilitě a dostupnosti, než v dramatickém snížení nákladů.

Pro běžné uživatele to znamená, že se vyplatí pečlivě porovnávat jednotlivé služby a nemít automaticky za to, že digitální aktiva budou vždy nejlevnější variantou. Při výběru metody pro zahraniční převod peněz je důležité zvážit konkrétní situaci – cílovou zemi, částku a nabízené poplatky a kurzy jednotlivých poskytovatelů.

Zdroj: CoinDesk

Rubrika: Akciové trhy