Irán se topí v ropě. Obrovské zásoby zůstávají neprodyšné na moři

Irán se potýká s problémem v podobě rostoucích zásob ropy skladované na tankerech v moři, protože jeho tradičním zákazníkům se nepodařilo zajistit výjimky z amerických sankcí. Islámská republika tak hledí na konec 60denní lhůty, kterou jí Washington poskytl, bez naděje na odbyt.

Irántk hromadí ropné zásoby na moři v bezprecedentním rozsahu. Situace reflektuje prudké zhoršení prodejních možností pro iránskou ropu, kterou se islámské republice nepodařilo prodat tradičním partnerům kvůli americkým sankcím a jejich přísnému vymáhání. Na tancích zakotveného u iránských břehů se akumulují miliony barelů ropy, která zůstávají nevyprodejné a představují pro Teherán značný ekonomický problém.

Washingtonská administrativa poskytla Teheránu lhůtu 60 dní na to, aby se pokusila nalézt řešení a zajistit si kupce pro své ropné zboží. Tento časový prostor se však rychle ztenčuje a perspektiva na prodej je minimální. Čínské a indické rafinerie, které tradičně představovaly hlavní odbytištěhopříjímče iránské ropy, se vyhýbají nákupům, aby se vyhnuly postihu či dalšímu utahování mezinárodních sankcí. Ani ostatní potenciální nakupující se nejevě jako ochotní riskovat své obchodní vztahy se Spojenými státy.

Rostoucí množství ropy skladované na moři vytváří logistickou a ekonomickou zátěž pro iránský státní koncern. Zablokované financesy z prodeje narušují státní rozpočet a komplikují iránské pokusy o oživení ekonomiky. Tankerová flotila, která má sloužit k přepravě ropy, se místo toho stala nedobrovolnými sklady energetické komodity, jejíž cena na světovém trhu trvale kolísá.

Experti poukazují na to, že taktika vynucující embargo představuje efektivní nástroj amerikanské zahraniční politiky. Izolací iránského energetického sektoru Washington omezuje příjmy iránské vlády a zároveň vytvářívá nátlak na vedení v Teheránu, aby se vrátilo k jednacímu stolu. Ačkoliv se Irán pokouší prodávat olej pomocí obejití sankcí a skrytých transakcí, nakonec se mu nedaří dosáhnout objemů, které by bylo potřebný k fungování ekonomiky.

V brzké době budou tučhovat čínské rafinerie nebo indické naftovny, přesto zatím zůstávají opatrné. Každý nákup iránské ropy představuje riziko a potenciální nátlak na své vztahy s Amerikou. Mezitím se Teherán pokouší vyjednat nějakou formu výjimky nebo smírného řešení, které by umožnilo aspoň částečný obnovit export ropy. Realita ale zatím ukazuje, že Irán se musel naučit dělat více s méně.

Zdroj: Bloomberg Markets

Rubrika: Business