Hrozí vám AI nahradit práci? Zakladatel UiPath varuje: „Průměr nemá vkus"

Zatímco společnosti hromadně propouští zaměstnance v neolibertariánském jménu umělé inteligence, zakladatel automatizační platformy UiPath Daniel Dines upozorňuje na paradox moderní doby: právě ty vlastnosti, které dělají lidi nenahraditelné, jsou systematicky oběťují.

Vlna propouštění v technologickém průmyslu nabírá na intenzitě a AI se stala pohodlnou výmluvou pro tísňové řezy v organizačních strukturách. Jenže podle Daniela Dinese, zakladatele společnosti UiPath zabývající se robustní procesní automatizací, spravují manažeři své týmy jako slepí – a v procesu si připravují problémy na budoucnost. V rozhovoru pro Forbes Innovation se vyjádřil k problému, kterému se v nadcházejících měsících bude muset čelit řada podniků.

Jednoduchá matematika není zárukou úspěchu. Dines argumentuje, že současný trend propouštění těch zaměstnanců, kteří jsou snadno nahraditelní nebo považování za „redundantní", vychází z krátkomyslé logiky nákladů. Skutečnost je však složitější. Když manažeři hledají, jak zbavit se nákladů, často přehlížejí, že právě ti nejcennější zaměstnanci nejsou ti, kdo vykonávají rutinní činnosti. Jsou to lidé se schopností posuzovat situaci kriticky, jednat v nejistých podmínkách a dělat správná rozhodnutí na základě intuice a zkušenosti.

„Průměr nemá vkus," říká Dines, naznačující tím, že když zbývá jen statističtí průměr, zmizí přesně ty věci, které dělají rozdíl. Vkus, úsudek a lidská iniciativa nejsou věci, které by šly snadno kvantifikovat do tabulky výnosů a nákladů. Přesto jsou právě tyto kvality tím, co firmy v konkurenčním prostředí potřebují pro růst a adaptaci. Umělá inteligence může automatizovat poznávací procesy, ale nemůže si osvojit lidský cit pro nuance a komplexnost.

Paradox spočívá v tom, že zatímco podnikové vedení rozpočítává úspory z propouštění, často nevíží skutečné náklady spojené se ztrátou talentů a kontinuity. Zkušenost a kontektuální znalosti jsou téměř nemožné obnovit po jednou utržených vláknech týmové soudržnosti. Dines navrhuje, aby společnosti přehodnotily svůj přístup k automatizaci a AI – měl by jít o rozšíření schopností lidských týmů, nikoliv jejich nahrazování bez diskriminace.

Budoucnost patří těm, kdo zachovají vkus. Jak se umělá inteligence stává součástí každodenní práce, budou mít konkurenční výhodu firmy, které dokázaly si udržet lidi schopné rozlišovat kvalitu, chápat kontext a dělat informované rozhodnutí. Technologie je soutěž, ale vítězství nepatří jen těm s nejčistšími algoritmů – patří těm, kdo si uchovali schopnost soudit.

Zdroj: Forbes Innovation

Rubrika: Business