Geniální motiv z GoldenEye: Jak Pierce Brosnan změnil koncept Jamese Bonda na třicet let

Filmový Bond si svého času vypůjčil jednu ze svých nejúspěšnějších litologických prvků právě od Piercea Brosnana. Motiv bývalého přítele, který se stane vykořisťovatelem, se od snímku GoldenEye objevuje v každé bondovské historii bez výjimky.

Když Pierce Brosnan v roce 1995 v komedii GoldenEye poprvé čelil agentovi 006 – Alecovi Trevelthanovi – který se z bývalého spolu-operanta proměnil v nepřítele, nevěděl snad nikdo, jaké dlouhodobé důsledky bude mít tato zápletka. Tento prvek české filmové povahy se totiž ukázal být natolik geniální a poutavý, že se z něj stala jedna z nejčastěji používaných motivů v Bondově filmografii celých třicet let.

Příběh, kdy se James Bond střetává se svým někdejším parťákem, který se stal jeho smrtelným nepřítelem, přinesl do série nový typ spletitého dramatu. Na rozdíl od tradičních plánu megalomanských padouchů zaměřených na světovládu, zde jde o osobní rozpočet, emocionalní prvek a tragické rozdělení cest, které ze střetu tvoří něco hlubšího a osobnějšího. Trevelthan není jen typickým zloduhem – je obrazem Bondova vlastního potenciálu, jeho duální povahy, a toho, co by se z něj mohlo stát za jiných okolností.

Následující filmy s Piercem Brosnanem v hlavní roli – Tomorrow Never Dies (1997) a Die Another Day (2002) – tímto motivem částečně experimentovaly, ale byla to až éra Daniela Craiga, která se tomuto tématu vrátila s plnou intenzitou. V dramatických snímcích jako Casino Royale se prvky osobního konfliktu a zrady ze strany důvěryhodných osob stanou centrální součástí vyprávění. Emotivní vazby a morální rozpačitost přátel se stávají součástí Bondova světa mnohem více než klasické představy o nemovitostech či zbraních.

Co dělá tento motiv tak atraktivním pro filmaře? Jednoduše řečeno – přidává hloubku. Režiséři a scenáristé si uvědomili, že současný divák touží po něčem více než jen po efektních akcích a technických gadgetech. Chtějí vidět duši svého hrdiny, jeho slabiny a zejména jeho evoluci. Když se Bond potýká s někým, koho měl rád a důvěřoval mu, film získává dramatickou váhu, která přesahuje pouhé fyzické střety.

Od GoldenEye tedy uplynulo více než třicet let, a přesto se tento prvek stále opakuje. Je to důkaz géniality Michaela Franca a dalších tvůrců, kteří tento koncept do série zavedli. Motiv bývalého přítele-nepřítele se stal pro franšízu tak nepostradatelný, že jej bez přemýšlení přebírají i novější adaptace. GoldenEye tedy nebyl jen důležitým navracením se Jamese Bonda na filmová plátna – byl to bod zlomu, ze kterého vychází moderní pojetí Bondových příběhů dodnes.

Zdroj: ScreenRant

Rubrika: Filmy & Seriály