Fabrika vlivů: Jak se z think tanků staly miliardové firmy

Think tanky nejsou jen vědeckými institucemi, ale obrovským byznysem. Průměrný americký think tank disponuje rozpočtem v řádech desítek milionů dolarů a formuje debaty ve vysoké politice i mezi veřejností.

Svět expertů a tvorby názorů se v posledních dekádách proměnil v sofistikovaný obor, kde se miliady dolarů investují do toho, aby se určité ideje dostaly do povědomí politiků a občanů. Think tanky jako Institut Aspen nebo Nadace Heritage Foundation nejsou jen placenými labory, kde se studují společenské problémy – jsou to instituce s vlivem na světovou politiku a ekonomiku.

Otázka, kterou si mnozí kladou, zní jednoduše: jak se vlastně měří hodnota myšlenky? Na rozdíl od klasické firmy, která prodává konkrétní produkt, think tanky nabízejí znalosti, analýzy a dlouhodobé pohledy na složité celospolečenské problémy. Přitom jejich ekonomika funguje na principu financování od nadací, soukromých dárců, korporací i státu. Jen v USA se do činnosti think tanků ročně čerpají miliardy dolarů.

Velkých institucí je v Americe několik desítek, a ty vedoucí si rozhodně nemůžou stěžovat na nedostatek finančních prostředků. Jejich rozpočty se často pohybují v řádu stovek milionů dolarů ročně, což jim umožňuje zaměstnávat špičkové analytiky, ekonomy, právníky a politické stratégy. Tyto týmy pak připravují rozsáhlé studie, pořádají konference a aktivně se zapojují do diskusí o klíčových otázkách – od energetické politiky přes sociální reformy až po zahraniční politiku.

Úspěch think tanku se měří poměrně obtížně. Zatímco u komerčních podniků lze snadno spočítat zisk a ztrátu, u think tanků jde spíše o měkké indikátory – vliv na legislativu, citovanost jejich odborníků v médiích, počet setkání s politiky nebo počet implementovaných doporučení. Některé instituce se zaměřují primárně na akademickou excelenci, jiné na přímý politický lobbying.

Zajímavé je, že stejně jako v byznyse se i v sektoru think tanků objevují specialisté na marketing a komunikaci. Instituce musejí své myšlenky efektivně prodávat – své stanoviska zveřejňují v prestiżních médiích, pořádají tiskové konference a své experty umisťují do televizních pořadů a podcastů. V digitálním věku jde o to, aby vaše myšlenka zaznamenala co nejvíce zásahů a sdílení na sociálních sítích.

Think tanky se tak staly nezbytnou součástí politického a intelektuálního ekosystému v USA i ve světě. Jejich vliv je v Americe tak silný, že mnozí středně velké think tanky disponují rozpočty srovnatelnými s rozpočty středních univerzit. Investice do tvorby politik a formování veřejného mínění se ukázala být jedním z nejprofitabilnějších a nejvlivnějších oborů současnosti – i když se zisky měří spíše počtem právních návrhů, které se podaří prosadit, než finanční bilancí.

Zdroj: Bloomberg Markets

Rubrika: Business